Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení jejich majetku.
„Doufám, že dosáhneme dohody. Pokud nebude překvapení, pokud nikdo nebude proti, pak jistě,“ odpověděl před jednáním šéf unijní diplomacie Josep Borrell na dotaz, zda se Putin a Lavrov ocitnou na sankčním seznamu čítajícím už přes pět stovek ruských činitelů či byznysmenů.
„Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu,“ řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.
Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitě uplatňovat také Británie.
Pro jejich potrestání se před jednáním vyslovili například ministři zahraničí Německa, Rakouska či Lucemburska. „Nebude se na ně však vztahovat zákaz cest, protože si chceme zachovat možnost vyjednávání s cílem ukončit násilí na Ukrajině,“ řekl rakouský ministr Alexander Schallenberg.
Sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
Sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova se chystá uvalit i vláda Spojených států. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ráno prohlásil, že pokračující ruský útok svědčí o nedostatečnosti dosud přijatých opatření. EU podle Rinkévičse již začala pracovat na třetím balíku sankcí, který má dále oslabit klíčové sektory ruské ekonomiky.
Balík má vedle Ruska zasáhnout rovněž Bělorusko, z jehož území ruská armáda na sousední zemi také útočí. „Snažíme se postupovat nejrychleji, jak můžeme,“ prohlásil nejmenovaný unijní činitel, který novinářům přiblížil zvažovaný rozsah třetí vlny sankcí.
Vedle dalšího omezení přístupu k financím pro ruské banky či velké podniky ve strategických sektorech by měly mířit na nejvýše postavené Rusy včetně oligarchů napojených na Kreml.
Zatím nedošlo na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které podporuje většina unijních zemí včetně Česka, proti je však například Německo. U tohoto opatření, o němž se vedou další diskuse, prý totiž není jisté, zda by nemělo negativnější dopad na EU než na Rusko samotné, dodal zmíněný činitel.
