Návrhy, které vyjednavači zvažují, zahrnují využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodu ochrany životního prostředí nebo pirátství. Další možností je, že by některé členské země zavedly nové vnitrostátní zákony, na jejichž základě by pak mohly vůči stínové flotile postupovat samostatně.
To v prosinci učinilo Finsko, když při ozbrojeném zásahu v Baltském moři převzalo kontrolu nad nákladní lodí Eagle S, kterou podezřívá z poškození podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem.
Finové zadrželi loď z ruské stínové flotily. Poškození kabelu šetří jako sabotáž |
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna řekl, že téměř 50 procent obchodu s ruskou ropou, který podléhá sankcím, se uskuteční přes Finský záliv. „Jsou tu hrozby pro životní prostředí, jsou tu útoky, které jsme zažili, proti naší podmořské infrastruktuře,“ poznamenal. Je podle něj řada možností, jak proti takovýmto plavidlům zakročit.
Jednání podle Politico ilustrují rostoucí frustraci Evropy z toho, že Rusko pokračuje v přepravě své ropy a vyhýbá se západním sankcím tím, že se spoléhá na stále rostoucí stínovou flotilu, tedy převážně stárnoucí plavidla s často nejasným vlastnictvím a pojištěním. Tímto způsobem si Moskva zachovává klíčové příjmy pro válčení na Ukrajině.
Jak poznamenal jeden z citovaných unijních činitelů, i když nebude možné zastavit všechny lodě ze stínové flotily, k oslabení Ruska pomůže i zpomalení jejich proudu. „Každý den je drahý – když to dáte dohromady se stavem ruské ekonomiky... na všem záleží,“ podotkl.
