Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí komise.
Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, dodala EK. Ukázal například, že 85 procent občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Změna se nekoná, konec spalováků v roce 2035 platí. Komise uleví na pokutách |
„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.
„Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.
Fiala vyjádřil nesouhlas, přidalo se Polsko
„Klimatické cíle už máme nastaveny. Je potřeba je rozumným způsobem plnit a třeba i upravovat některé věci, na kterých jsme se třeba v minulosti nějakým způsobem domluvili, abychom neohrožovali konkurenceschopnost Evropy,“ řekl Fiala ve středu na tiskové konferenci vlády. Dodal, že nepovažuje za rozumné stanovit si natvrdo další cíl.
Na summitu EU, který se konal minulý čtvrtek v Bruselu, předtím český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko. Výhrady měly také Francie a Maďarsko.
„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti.
Nové požadavky Evropské komise vyřadí 90 procent kotlů a kamen, varují odborníci |
Nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, je spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady“, uvedly již dříve diplomatické zdroje.
Šéfka EK: Průmysl potřebuje předvídatelnost
„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta je pragmatická a realistická,“ dodala.
Středeční návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Jak uvedl na středeční tiskové konferenci v Bruselu eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra, navazuje na rozsáhlou spolupráci s členskými státy, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami, občanskou společností a občany.
„Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh,“ uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat. „Zaměříme se na národní specifika jednotlivých států a budeme přistupovat k jednotlivým zemím citlivě,“ dodal eurokomisař.
Nákup uhlíkových kreditů z chudších zemí
Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti. Jedním z ústředních prvků je flexibilita a jedním z nových prvků má být možnost využití takzvaných uhlíkových kreditů.
„Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí,“ uvedla EK.
Také článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu. Komise se tedy drží svého cíle devadesátiprocentního snížení emisí do roku 2040, nicméně podle návrhu může EU dosáhnout až tří procentních bodů nákupem právě těchto uhlíkových kreditů.
Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku. Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomáhá k dosažení vlastních klimatických cílů. Jak to bude fungovat v případě Evropské unie a dosahování jejich klimatických cílů, zatím není úplně jasné a vše se bude dále upřesňovat.
Nejistá budoucnost návrhu
Projednání na summitu EU se ale nyní podle dostupných informací nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent.
Emise Googlu vzrostly. Mohou za to datová centra pro umělou inteligenci |
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
Návrh ještě musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.
CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.
