„Je samozřejmě zcela zásadní, abychom dále pracovali na zlepšení produkce vakcín v Evropě a zlepšili možnosti jejich distribuce mezi členské státy,“ řekl po čtvrtečním videosummitu novinářům předseda Evropské rady Charles Michel.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na tom, že EU bude využívat systém kontrol vývozu, který umožňuje zakázat export vakcín od firem, jež nedodávají unii slíbené množství dávek. Jeho cílem je zejména společnost AstraZeneca, která EU v prvním čtvrtletí dodá necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů.
„Myslím, že je jasné, že ta společnost musí nejprve dostát slibům, dodržet smlouvu s členskými státy EU, než se znovu bude moci věnovat vývozu vakcín,“ prohlásila po jednání nezvykle kategorickým tónem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Dodávky firmy AstraZeneca označil český premiér Andrej Babiš za nepřijatelné. „Předpoklad na další kvartál není o nic lepší,“ řekl. Místo 180 milionů dávek vakcín podle něj společnost dodá jen 70 milionů kusů.
Omezení vývozu vakcín do Británie neprošlo
Zatímco na tvrdším přístupu vůči firmám porušujícím sliby se lídři shodli, nesjednotili se naproti tomu na přímé podpoře rozšíření tohoto zákazu exportu do zemí, které samy vakcíny nevyvážejí a mají naočkováno dostatek lidí. Tato úprava iniciovaná ve středu komisí hrozí omezením vývozu především do Velké Británie, která se proti tomu již hlasitě ozvala.
Británie očkuje rychle díky chamtivosti a kapitalismu, řekl premiér Johnson |
„Ve vztahu k Británii chceme řešení výhodné pro obě strany, chceme být politicky citliví,“ prohlásila po jednání německá kancléřka Angela Merkelová.
Německo stejně jako většina dalších států podporuje případné využití zákazů, nechce však vyvolat možné odvety a narušit tak zásobování vakcínami a komponenty k jejich výrobě.
Například belgický premiér Alexander De Croo, jehož země patří k odpůrcům exportních omezení, po jednání hovořil o signálech možné dohody s Británií, k níž přispívá současný tlak ze strany EU.
Rozdělování vakcín podle počtu obyvatel
Lídři ve čtvrtek nevyřešili spor okolo dorovnání nerovnoměrné distribuce vakcín, což žádalo Rakousko podporované Českem či Chorvatskem. Někteří lídři v čele s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem chtěli přehodnotit současný distribuční klíč a jako kompenzaci získat větší podíl z urychlené dodávky deseti milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. S tím však nesouhlasili další státníci, zejména německá kancléřka Angela Merkelová.
Vláda objednala o pětinu dávek vakcín méně, než na co mělo Česko nárok |
Ve společném prohlášení nakonec lídři podpořili systém rozdělování vakcín podle počtu obyvatel. Zároveň pověřili velvyslance členských zemí, aby se otázkou možného nového rozdělení zmíněné dodávky od Pfizeru „v duchu solidarity“ zabývali.
Český premiér ocenil přístup von der Leyenové i Michela v diskusi o distribuci vakcín proti covidu. Problém nerovnoměrných dodávek se musí vyřešit, EU musí pomoci státům, které jsou na tom nejhůř, dodal Babiš.
Po zhruba pětihodinovém jednání o boji s pandemií a vakcínách se šéfové států a vlád krátce věnovali tématu digitálního trhu. Ve společném prohlášení se shodli na tom, že ekonomická obnova po pandemii má být spojena s digitalizací a že má unie rychle připravit nová pravidla pro digitální firmy. Podpořili i myšlenku, aby chystanou digitální daň EU řešila v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Jelikož evropští státnici stihli ve čtvrtek probrat i zbývající témata videosummitu, jeho plánované páteční pokračování zrušili.
