Ředitelka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, předsedkyně Evropské...

Ředitelka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli oslavili deset let od uzavření Lisabonské smlouvy. (1. prosince 2019) | foto: AP

Oficiálně v křesle. Michel v Evropské radě, Von der Leyenová v Komisi

  • 39
Ursula von der Leyenová a Charles Michel v neděli oficiálně převzali otěže dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová v Evropské komisi vystřídala Jeana-Clauda Junckera, Michel zase Donalda Tuska v Evropské radě. Oba za své priority označují především boj s klimatickými změnami.

„Nemůže být lepší den pro začátek práce než dnešní výročí,“ prohlásila von der Leyenová, pro kterou byl první událostí ve funkci ceremoniál k desátému výročí lisabonské smlouvy. 

Tato reforma dřívější maastrichtské dohody poprvé zavedla termín Evropská unie a ustavila funkci předsedy Evropské rady (ER) nebo šéfa unijní diplomacie (viz box).

Smlouva podle nové předsedkyně Evropské komise (EK) posílila integraci Evropské unie a dala jí pevné základy. 

„Máme odpovědnost, abychom zanechali Unii, která je silnější než ta, kterou jsme převzali,“ podotkla von der Leyenová k začínajícímu pětiletému období ve funkci. Odpovědnost za budoucí podobu Evropy však podle ní nemají pouze lídři, ale i občané.

Von der Leyenovou jako předsedkyni EK potvrdila v létě jen těsná většina europoslanců, kteří pak neschválili trojici navržených komisařů, čímž se nástup nové unijní exekutivy zdržel o měsíc. 

Šéfka Komise i proto nabídla Evropskému parlamentu (EP) větší vliv než její předchůdci, například při navrhování unijních norem, které má v pravomoci EK.

Mezi hlavní témata německé političky bude vedle boje se změnami klimatu patřit i digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá také zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích. 

Jako první konkrétní krok 11. prosince představí návrhy spojené s Evropskou zelenou dohodou, jejíž součástí je mimo jiné výraznější snižování emisí skleníkových plynů, než Unie dosud plánovala.

„Počítám se všemi 28 členskými státy, protože všichni víme, že je to naléhavé,“ řekla von der Leyenová během prvního setkání s novináři v nové funkci. 

Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva o reformě Evropské unie, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, je jednou z revizí takzvané maastrichtské smlouvy, platné od listopadu 1993. Ta mimo jiné zavedla termín Evropská unie.

Až lisabonská smlouva ovšem dala EU právní subjektivitu. Na základě této smlouvy získala EU svého prvního prezidenta (Herman Van Rompuy) a prvního ministra zahraničí (Catherine Ashtonová).

Před lisabonskou smlouvou bylo unijní právo legislativou Evropského společenství (ES; do roku 1993 EHS), Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO; do července 2002, kdy ESUO zaniklo).

Schvalování lisabonské smlouvy podepsané v prosinci 2007 v portugalské metropoli trvalo téměř dva roky. Jako poslední ji 3. listopadu 2009 ratifikovala ČR.

Ústavní soud tehdy rozhodl, že smlouva je v souladu s českou ústavou a poté dokument podepsal prezident Václav Klaus. Ten smlouvu odmítal v obavě z prolomení Benešových dekretů, od unijního summitu ale získal příslib české výjimky z listiny základních práv.

Nová smlouva byla ale potřebná i kvůli chystanému rozšiřování a lepšímu fungování Unie.

Námitky postkomunistických zemí včetně Česka, které chtějí unijní příspěvky na přechod z hospodářství závislého na uhlí, chce rozptýlit pomocí fondu vyhrazeného uhelným regionům. Unijní země by podle ní měly pochopit, že zelená ekonomika bude pro Evropu „novou strategií růstu“.

Za další zásadní téma považuje von der Leyenová vyjednávání o novém víceletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027, do něhož chce zapracovat ekologické a digitální priority. Zvláště některé západoevropské země včetně Německa však chtějí snížit reálný objem peněz v rozpočtu.

„Očekávání jsou na celoevropské úrovni vysoká, potřebujeme na ně ale finance,“ řekla šéfka Komise. Připustila tak, že není jisté, zda se na všechny její plány v unijním rozpočtu dostane. 

Finské předsednictví EU v polovině prosince předloží na unijním summitu návrh rozpočtu s konkrétními částkami pro jednotlivé kapitoly, o nichž budou členské země dál vyjednávat.

Von der Leyenová se stala první ženou v čele Komise. Šéfce exekutivy se podařilo zvýšit počet žen proti dosavadnímu Junckerovu týmu o tři. Mezi dvanácti ženami je i česká místopředsedkyně Věra Jourová. Mužů má její komise patnáct, chybí komisař z Velké Británie. 

Londýn odmítl svého zástupce dodat s odvoláním na blížící se parlamentní volby a chystaný odchod z EU. Evropská komise s ním kvůli tomu zahájila řízení kvůli porušení povinností.

Předseda Evropské rady Tusk vedení vrcholné unijní instituce svému nástupci Michelovi předal už v pátek. Nový šéf unijních summitů bude hned od začátku čelit těžkým úkolům, jako je například vyjednání příštího víceletého rozpočtu EU. 

Dá se čekat, že Belgičan Michel bude prokazovat menší pochopení vůči postojům Středoevropanů než Polák Tusk. V prosinci minulého roku Michel ještě jako belgický premiér prohlásil, že země visegrádské čtyřky svým tvrdohlavým postojem k migrační otázce otevírají debatu o tom, zda by měly zůstat v schengenském prostoru. 

16. července 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video