„Nemusím snad popisovat závažnost hrozeb, kterým čelíme. Ani zničující důsledky, které budeme muset snášet, pokud by se tyto hrozby naplnily. Protože otázka již nezní, zda je bezpečnost Evropy reálně ohrožena. Nebo zda by Evropa měla nést větší díl odpovědnosti za svou vlastní bezpečnost. Ve skutečnosti odpovědi na tyto otázky již dávno známe. Skutečnou otázkou je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje,“ uvedla von der Leyenová v úterním prohlášení.
První část tohoto plánu popisuje uvolnění využívání veřejných prostředků v obraně na vnitrostátní úrovni. „Členské státy jsou připraveny investovat více do své vlastní bezpečnosti, pokud k tomu budou mít fiskální prostor. A my jim to musíme umožnit. Proto brzy navrhneme aktivovat národní únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu,“ uvedla šéfka Evropské komise.
Návrh tedy počítá s využitím speciální klauzule, jež členským zemím umožní navýšení výdajů na obranu i v případě, že překračují bruselskou tříprocentní maximální hranici pro deficit státního rozpočtu. Jednoduše řečeno, Brusel přivře oči a u států, jako jsou Francie či Itálie, povolí vyšší výdaje na obranu, i když aktuálně nesplňují příslušné ekonomické ukazatele.
ANALÝZA: Unie na rozcestí. Sama Kyjev nespasí, bruselský den D je blízko |
Některým lídrům členských zemí se to však podle zákulisních zdrojů listu Politico příliš nelíbí. Zejména fiskálně konzervativní Německo či Nizozemsko a do zbrojení tvrdě šlapající Řecko navrhují, aby klauzuli mohly aplikovat pouze ty státy, které již na obranu vynakládají přes dvě procenta HDP. Jak je však patrné z prvních vyjádření evropských politiků, jsou i výše uvedené státy ochotny ustoupit.
Německá ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové návrh Evropské komise uvítala. „Pro mír z pozice síly jsou nyní základní dvě věci: dodatečná pomoc - vojenská a finanční - pro Ukrajinu, která brání naši svobodu. A kvantový skok k posílení naší evropské obrany,“ uvedla Baerbocková. „Návrhy Ursuly von der Leyenové jsou důležitým prvním krokem,“ dodala.
Půjčky členským státům
Druhým bodem plánu je možná půjčka členským státům ve výši 150 miliard eur na investice do obrany. Podle von der Leyenové jde v podstatě o společné výdaje, které umožní modernizaci protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, ale i opatření pro kybernetickou bezpečnost.
„To pomůže členským státům sdružit poptávku a nakupovat společně. Tento přístup společného nákupu rovněž sníží náklady, omezí roztříštěnost, zvýší interoperabilitu a posílí náš armádní sektor,“ popisuje von der Leyenová a dodává, že to vše umožní členským státům navýšit pomoc Ukrajině.
Horší než Mnichov, jak chce vejít do dějin? Trumpovo stopnutí pomoci budí zděšení |
Třetí bod je poměrně obecný a píše se v něm o „možnostech pobídky pro členské státy, pokud budou chtít využít politiku soudržnosti a ještě zvýšit výdaje na obranu“. Komise počítá i s „mobilizaci soukromého kapitálu prostřednictvím Evropské investiční banky“.
„Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Program ReArm Europe by mohl mobilizovat téměř 800 miliard eur pro bezpečnou Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je zlomový okamžik pro Evropu. A my jsme připraveni se zapojit,“ dodala von der Leyenová (kompletní tiskové prohlášení v angličtině najdete zde).
Prezidenti a premiéři členských států budou o návrhu jednat ve čtvrtek na mimořádném summitu, který se bude zabývat právě bezpečností Ukrajiny a Evropy včetně výdajů na obranu.
