Vyslovení nedůvěry podpořila více než polovina českých europoslanců, vyplývá z výsledků hlasování.
Odvolání von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který šéfku komise viní ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate.
Ta se týká komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly. Piperea pro hlasování o nedůvěře shromáždil dostatek podpisů, těch je zapotřebí nejméně 72.
Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu EP, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty. „Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce Putina,“ uvedla s tím, že se „stačí se podívat na některé z podepsaných pod tímto návrhem“.
Von der Leyenová oznámila další sankce proti Rusku, přiškrtí ropu i stínovou flotilu |
Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou čeští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Evropské komise podpoří. Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropa (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.
Vondra: nevyčítal bych sehnat vakcínu
Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Pro odvolání komise též byli Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení na kandidátce Stačilo!, kteří jsou v EP nezařazení.
Evropská komise pochybila, měla zveřejnit zprávy v kauze Pfizergate, rozhodl soud |
Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v podpoře jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv. Tři poslanci ODS, kteří jsou v ECR, Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, před hlasováním uvedli, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění. Zároveň uvedli, že se rozhodli být přítomni, ale nehlasovat. „Asi bych Ursule von der Leyenové vyčítal sto věcí, ale určitě ne to, že se v unii snažila dosáhnout toho, aby byla k dispozici vakcína,“ poznamenal Vondra.
Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.
Naposledy se o EK hlasovalo v listopadu 2014. Komise tehdy rovněž podle očekávání hlasování o vyslovení nedůvěry ustála. To vyvolala skupina europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku. Jeho dlouholetým premiérem byl tehdejší šéf komise Jean-Claude Juncker.
