Unijní exekutiva stejně jako v minulých letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.
„Byla přijata nová pravidla zvyšující odměny soudců od roku 2026 a mírně se zvýšily i platy státních zástupců. Digitalizace soudů obecně postupuje, videokonference jsou dobře zavedené a dále podpořené nedávnými legislativními změnami, ačkoli zavedení systému e-spisů se dále zpozdilo,“ stojí ve zprávě týkající se České republiky, která má 23 stránek.
Česko si pohoršilo v žebříčku vnímané korupce, propadlo se také Slovensko |
Podle Komise funguje soudní systém v Česku efektivně a dochází k dalšímu zlepšení, pokud jde o dobu řešení případů. Jsou tu nicméně stále mezery. Unijní exekutiva proto Česku doporučuje „přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysokých pozicích a rovněž znovu zahájit revizi právních předpisů o střetu zájmů“.
Problémovou oblastí zůstává transparentnost vlastnictví médií, kde podle Komise nebyl zaznamenán žádný vývoj. „Policie vynakládá zvýšené úsilí na řešení případů útoků na novináře, obtěžování novinářů na internetu ale zůstává problémem,“ uvádí zpráva.
Evropská komise proto Česku mimo jiné doporučuje „přijmout další opatření zaměřená na zkrácení délky řízení a zajistit nezávislost vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni“ a rovněž „dosáhnout pokroku v dalších reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví sdělovacích prostředků“.
Komise ocenila reformu financování ČT a ČRo
V jednotlivých částech zprávy se unijní exekutiva podrobně rozepisuje o situaci v České republice. „V indexu vnímání korupce za rok 2024, který vydává organizace Transparency International, dosáhlo Česko 56 ze 100 bodů, čímž se řadí na 16. místo v Evropské unii a 46. místo celosvětově,“ uvádí zpráva. Konstatuje, že v roce 2024 zahájily české orgány 154 vyšetřování korupce (v roce 2023 jich bylo 168) a 166 osob bylo za trestné činy korupce stíháno nebo bylo z jejich spáchání podezříváno (v roce 2023 jich bylo 162). Celkem bylo před soud předvedeno 141 osob (v roce 2023 šlo o 158 osob) a 99 osob bylo v průběhu roku 2024 za korupci odsouzeno (v roce 2023 bylo odsouzeno 123 osob).
Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh |
„Vyšetřování, trestní stíhání a rozhodování v případech korupce na vysoké úrovni, do kterých jsou zapojeni bývalí i současní vysoce postavení úředníci, pokračují a byly zjištěny další případy,“ uvádí komise. Konstatuje, že přetrvávají obavy ohledně délky soudních řízení v těchto korupčních případech.
V kapitole nazvané pluralita a svoboda sdělovacích prostředků Evropská komise ocenila, že Česko provedlo reformu financování veřejnoprávních médií. „Novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase a dalších souvisejících zákonů upřesnily poslání veřejné služby a reformovaly systém financování,“ píše se v dokumentu.
Na Slovensku se zpožďuje vyšetřování kauz
Na Slovensku přetrvávají problémy, pokud jde o boj proti korupci. Podle Komise panují rovněž obavy ohledně zhoršení situace médií a tlaku na občanské společnosti. „Systém soudnictví se nadále potýká s problémy, pokud jde o jeho efektivitu, zejména ve správních případech,“ stojí ve 28stránkové zprávě Komise.
Za problematickou oblast označuje zejména boj proti korupci. „Několik případů na vysoké úrovni bylo promlčeno nebo překlasifikováno pouze na přestupky. Ukončení specializovaných protikorupčních subjektů (Národní kriminální agentura a Úřad speciální prokuratury) vedlo ke zpoždění vyšetřování převedených na jiné orgány a k výraznému poklesu počtu vyšetřovaných případů korupce,“ uvádí dokument.
Zdechovský si buduje kariéru na očerňování Slovenska, tvrdí tamní ministr |
Nedostatky zaznamenala unijní exekutiva i v oblasti médií. „Zrušení předchozího veřejnoprávního vysílání a zřízení nového subjektu nadále vyvolává obavy ohledně autonomie veřejnoprávních médií,“ říká zpráva a dodává, že na Slovensku „nebyla přijata žádná opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“.
Tlaku podle Evropské komise čelí i občanská společnost. „Nové povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací představují pro organizace občanské společnosti dodatečnou zátěž,“ říká dokument.
Celkově Evropská komise konstatovala, že Slovensko nedosáhlo „žádného pokroku v zajištění účinného a nezávislého vyšetřování a stíhání případů korupce na vysokých pozicích“. Žádný pokrok rovněž nenastal v posílení redakční nezávislosti veřejnoprávní médií ani při vytváření záruk pro zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů.
Slovenské ministerstvo spravedlnosti ocenilo, že díky intenzivní komunikaci se zástupci Evropské komise je obsah zprávy „o něco korektnější než v loňském roce“. „Přesto je však třeba vyjádřit výhrady vůči některým částem zprávy, protože hodnocení Evropské komise nezohledňuje situaci na Slovensku objektivně,“ uvedlo ministerstvo.
„Zprávu o právním státě budeme ještě dále detailně analyzovat a sumarizovat naše kritické postřehy, těší mě však, že Evropská komise potvrdila intenzitu našeho vzájemného dialogu, jakož i jistý pokrok v plnění doporučení, což se předchozím vládám nepodařilo,“ komentoval dokument státní tajemník slovenského ministerstva spravedlnosti Milan Hodás.
Nepřiměřený tlak na maďarské soudce
V Maďarsku zase přetrvávají problémy související se soudnictvím, nezávislostí médií či fungováním občanské společnosti. V rámci soudnictví tam pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce a nedošlo k žádnému pokroku v boji proti korupci na vysokých pozicích. Stejně tak klíčové nedostatky přetrvávají v transparentnosti financování maďarských politických stran a pod tlakem zůstávají novináři a média, hodnotí situaci Evropská komise.
„V rámci soudnictví pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce, zejména v souvislosti s interními debatami o klíčových otázkách týkajících se nezávislosti soudnictví,“ říká 42stránková zpráva. Efektivita soudnictví a digitalizace soudního systému je však podle unijní exekutivy celkově i nadále vysoká.
Komise nicméně dále zmiňuje, že se v Maďarsku snížil počet odsouzení za korupční trestné činy a nedošlo k žádnému pokroku v dosažení solidních výsledků v boji proti korupci na vysokých pozicích. „Přetrvávají klíčové nedostatky, pokud jde o transparentnost financování politických stran a volebních kampaní,“ uvádí dokument EK.
Maďaři si zalepili ústa na protest proti Orbánově zákonu proti financování z ciziny |
Nevyřešené zůstaly podle unijní exekutivy i hrozby pro pluralitu médií, na které upozorňovaly už předchozí zprávy o právním státu. „Nebyla přijata ani se neplánují žádná opatření k regulaci směrování státní reklamy do médií, k zaručení funkční nezávislosti mediálního úřadu a k zajištění redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních médií,“ píše se ve zprávě.
Dokument rovněž kritizuje i to, že maďarská vláda nadále hojně využívá své mimořádné pravomoci, což podkopává právní jistotu a ovlivňuje fungování podniků na jednotném trhu. Maďarsko je v současné době jedinou zemí, proti které vede Evropská komise i řízení pro porušování právního státu podle článku sedm Smlouvy o EU.
Mluvčí maďarské vlády závěry EK odmítl. „Ve skutečnosti se jedná jen o poslední kapitolu ve snaze Evropské komise rozebrat hlavní výsledky vlád premiéra (Viktora) Orbána a vnutit Maďarsku politickou kontrolu ze zahraničí,“ napsal na síti X.
První zpráva Komise v novém složení
Jde již o šestou výroční zprávu týkající se právního státu v zemích EU a o první takovou zprávu nové Evropské komise. Podle EK se potvrzuje, že v mnoha členských státech EU existují pozitivní trendy, protože tyto země provedly klíčové reformy. „Přestože v některých členských státech přetrvávají problémy a v několika případech je situace vážná, celková angažovanost v tomto procesu zůstává silná,“ uvedla Komise.
Mnoho unijních států podle EK pokročilo v reformách soudnictví. „Reformy však v některých členských státech postupují pomalejším tempem a v některých případech přetrvávají vážné obavy,“ říká. Pokud jde o druhou oblast, boj proti korupci je nadále zásadní pro dodržování právního státu a udržení důvěry občanů ve veřejné instituce. Zpráva uvádí, že několik členských států vypracovalo nové protikorupční strategie, nedostatky ale přetrvávají. Zejména je potřeba přijmout opatření k zajištění účinného vyšetřování, stíhání a konečných odsouzení v případech korupce.
Třetí hodnocenou oblastí jsou média. Mnoho členských států podle EK podniká reformy s cílem posílit nezávislé fungování a financování veřejnoprávních médií a zlepšit spravedlnost a transparentnost přidělování státní reklamy. Jsou nicméně potřeba další opatření, pokud jde o bezpečnost novinářů, nezávislost veřejnoprávních médií i transparentnost vlastnictví médií.
Stejně jako loni obsahuje letošní zpráva rovněž čtyři kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku, které se ucházejí o členství v Evropské unii.
