Rozhodnutí Evropské unie se očekávalo. Na uvalení sankcí se ministři shodli už dříve, v červnu je potvrdil summit EU a ve čtvrtek velvyslanci evropské sedmadvacítky odsouhlasili v Bruselu jejich rozsah.
OBAVA Z JADERNÝCH ZBRANÍEU se spolu s USA i některými dalšími státy obává, že Teherán usiluje o získání jaderných zbraní. Írán to razantně odmítá a tvrdí, že jaderný program rozvíjí pro čistě civilní účely. |
Sankce, jejichž cílem je dotlačit Teherán k jednání, cílí především na íránský energetický sektor. Některé se však dotknou i tamního zahraničního obchodu a bank. Většina z nich by měla začít platit od úterý.
Co se týká klíčového sektoru, energetiky, tvrdší sankce obsahují zákaz nových investic do těžby plynu a ropy. A dále i zákaz předávání technologií Íráncům či zákaz technické pomoci.
Teherán před přijetím nových sankcí evropskou sedmadvacítku varoval, že země bude reagovat tvrdě na každou nepřátelskou akci.
EU přitvrdila, přijala přísnější sankce než OSN
Už sankce OSN zakazují zemím, aby do Íránu předávaly jaderné či raketové technologie. Opatření Unie povedou ale k tomu, že se v podstatě ukončí evropské investice do íránského energetického sektoru a navíc se zavedou i tvrdá opatření týkající se dopravy do Íránu.
ÍRÁN A ROPAÍrán je sice jedním z největších producentů ropy na světě, přesto kolem 40 procent paliva dováží ze zahraničí, protože doma nemá dostatek kapacit pro zpracování ropy tak, aby mohl uspokojit domácí poptávku. |
Navíc evropské banky nebudou moci uzavírat nové partnerské vztahy s íránskými finančními institucemi a íránské banky nebudou moci v Evropě otevírat nové pobočky. Ty íránské finanční instituce, které už nyní v Evropě působí, nebudou moci nabízet své služby vládním úřadům v Unii.
Nová opatření také počítají s rozšířením stávajících sankcí, které obsahovaly seznamy lidí a společností, kterým byl zakázán přístup do EU nebo jim byla zmrazena jejich finanční aktiva.
