Finský prezident Alexandr Stubb rázně vyvracel spekulace o tom, že by Severoatlantická aliance ztrácela dech kvůli politickým otřesům způsobeným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stubb vidí situaci opačně. Aliance podle něj prochází transformací k větší stabilitě, kde bude slyšet také evropský hlas. Finský prezident v této souvislosti podotkl, že Evropa se dokáže bránit sama, pokud přijme „finskou cestu“ připravenosti.
Finnish President Stubb:
◾️ Can Europe defend itself without the Americans? My answer is unequivocally yes.
◾️ If we look at the defense composure of Europe by and large in a country like Finland, how do we do it? We have conscription. One million have done it. We can mobilize https://t.co/MP0i20gbaC
Mýtus o krizi NATO a finská cesta
Stubb uvedl, že finské obranné schopnosti jsou významné. Země má 62 stíhaček F-18 a mohutné dělostřelectvo. „Máme brannou povinnost. Prošel jí jeden milion lidí. Můžeme zmobilizovat 280 tisíc vojáků během několika týdnů,“ upozornil.
A vzpomněl nedávné investice, jako je nákup 64 stíhaček F-35. „Finsko je schopno se bránit ruskému útoku,“ prohlásil prezident podle Helsinki Times. Zdůraznil také důležitost širokých struktur civilní obrany s odkazem na finské systémy krytů a civilní připravenost.
„Vytváříme silnější NATO, než jaké jsme viděli od konce studené války. Evropa se dokáže bránit sama.“
Finský prezident Alexander Stubb
„Nepotřebujeme mluvit o krizi, potřebujeme mluvit o schopnostech,“ zdůraznil s apelem na zanechání témat, jako jsou současné úvahy o prodeji Grónska, a na to, aby se všichni soustředili na reálnou hrozbu z Ruska.
Vstup Finska a Švédska do Aliance byl právě přímou reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, která ukončila dekády jejich neutrality. Finsko se stalo členem 4. dubna 2023. Švédsko následovalo po diplomatických průtazích 7. března 2024.
Nahá diplomacie. Finský prezident láká Trumpa na jednání do sauny |
Kubiliusova „stotisícová“ výzva
V Bruselu už se rýsují k obraně konkrétní čísla. Jak informuje portál Politico, evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius přichází s plánem, který má posílit unijní obranu. Kubilius volá po vytvoření stálých jednotek rychlé reakce o síle 100 tisíc vojáků.
„Byly by Spojené státy tak silné, kdyby si každý stát ve federaci dělal vlastní obrannou politiku? Pokud odpověď zní ne, tak na co jako Evropa čekáme?“ motivoval spojence na nedělní švédské konferenci pro obranu.
Tato vojenská reforma není podle komisaře jen o počtech vojáků, ale o kompletním přenastavení evropského zbrojního průmyslu. Kubilius pro Politico uvedl, že obranná připravenost Evropy závisí na třech pilířích: větších investicích do výrobních kapacit, připravených a organizovaných institucích a politické vůli odstrašit a v případě potřeby i bojovat.
Rusko jako jediný relevantní protivník
Stubbova rétorika vnáší do debaty severský pragmatismus, který pro Finsko pramení i z faktu, že sdílí s Ruskem 1 300 kilometrů dlouhou hranici. Finský prezident proto vyvracel pochybnosti o tom, na koho mají být evropské zbraně namířeny.
ANALÝZA: V Moskvě se radují. Snaha USA uchvátit Grónsko je vodou na ruský mlýn |
Vazby Evropy s USA zůstávají podle politika navzdory neshodám nedotčené. „Transatlantické vztahy jsou nyní přímější než kdykoli předtím,“ řekl. „Nedošlo k žádnému roztržení,“ tvrdil. „Naší nejlepší pojistkou proti válce je taková úroveň připravenosti, která jakéhokoli protivníka odradí dříve, než stačí vydat rozkaz k útoku.“
