Jettenovo liberálně-progresivní hnutí Demokraté 66 (D66), které v posledních týdnech před volbami strmě vyletělo nahoru v průzkumech, získalo stejně jako Wildersova PVV 16,7 procenta hlasů. Podle předběžných výsledků obě strany získaly ve 150členné dolní komoře parlamentu po 26 křeslech.
Zatímco D66 si o 17 křesel polepšila, PVV 11 ztratila. Voliči jí, zdá se, potrestali za opuštění složitě se rodící vlády Dicka Schoofa.
Nizozemci se stejně jako ve volbách před dvěma lety vyslovili pro změnu. Zatímco tehdy zazářil Wilders a uskupení Nová společenská smlouva (NSC), jež se následně rozpadlo, tentokrát slaví D66, jejíž volební výsledky se v průběhu let pohybují po sinusoidě.
Lídr liberálů Jetten, bývalý ministr pro klima a energetiku, se stal symbolem nové proevropské generace. Jeho hnutí vsadilo na optimistické heslo „Je to možné“ a slibovalo řešit bytovou krizi výstavbou nových měst či investovat do zelené energie z domácích zdrojů.
Volební thriller v Nizozemsku. Wilders výrazně oslabil, slaví liberálové![]() |
D66, založená roku 1966 skupinou mladých intelektuálů kolem novináře Hanse van Mierla, vznikla jako odpověď na únavu z tradiční politiky a uzavřeného systému velkých stran.
Její cílem bylo modernizovat demokracii, zavést přímou volbu premiéra a posílit vliv občanů na rozhodování. Postupně se z reformního hnutí stala stabilní liberální síla s důrazem na vzdělání, lidská práva, rovnost pohlaví i ekologii.
Ve vládách se D66 objevuje pravidelně od 70. let a často funguje jako jazýček na vahách mezi levicí a pravicí. Patřila do kabinetů s konzervativci i sociálními demokraty, v letech 2022–24 byla druhou nejsilnější stranou vlády Marka Rutteho. V evropské politice se profiluje jako výrazně prointegrační – podporuje společnou obranu i evropský azylový systém.
Pokud se výsledky potvrdí, Jetten bude mít reálnou šanci stát se příštím nizozemským premiérem. K sestavení většiny ale bude muset, jak je v Nizozemsku zvykem, spojit síly s dalšími stranami. Tentokrát se jich do dolní komory dostalo patnáct – výsledek toho, že země používá poměrný volební systém bez klasické volební klauzule.
Jako možní koaliční partneři se nabízí konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) či zelenolevicová koalice (GL-PvdA), kterou vedl do voleb bývalý místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
„Ukázali jsme, že populistické a krajní síly lze porazit,“ prohlásil Jetten po volbách.
Neraďte se s AI, varují před volbami v Nizozemsku. Chatboti podporují extrémy![]() |
Wilders nicméně oznámil, že z politiky neodchází. „Nevzdám se, dokud mi nebude osmdesát,“ vzkázal svým stoupencům. Jeho přechod do opozice může znamenat další tvrdé útoky proti migraci a Evropské unii.
Kromě něj utrpěl citelnou porážku i levicový blok vedený Timmermansem, když přišel o pět mandátů. Bývalý eurokomisař rezignoval na svou vedoucí pozici s tím, že „nastal čas předat otěže mladší generaci“.
Evropské instituce vnímají Jettena jako partnera, který by mohl Nizozemsko vrátit do centra unijní politiky. Brusel očekává, že nový kabinet zachová podporu Ukrajině, bude trvat na rozpočtové kázni a současně posílí klimatickou politiku.
„Evropa potřebuje odvážná rozhodnutí a stabilní vládu,“ uvedl nejmenovaný diplomat. Právě stabilita bude nyní klíčová – poslední kabinet vznikal po volbách více než půl roku.






















