Podle Ben Gvira je Izrael vděčný americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a má rád Spojené státy, avšak „není banánovou republikou“, ale svobodným a svrchovaným státem.
„Pokaždé, když jsme podlehli mezinárodnímu tlaku na úkor bezpečnosti Izraele, zaplatili jsme za to krvavou daň i s úroky,“ dodal. Ačkoliv má Izrael velmi kladný vztah k USA a je Trumpovi vděčný, není signatářem dohody, jež negarantuje bezpečnosti Izraele, dodal.
Podle Ben Gvira je izraelským cílem zničení Hizballáhu, a Izrael se proto nemůže stáhnout z žádného území, které jeho vojáci „dobyli a kde zničili teroristickou infrastrukturu“.
Proč to musel Bibi udělat, zuří Trump kvůli úderům v Libanonu. V podpis dohody věří |
Podobně jako Ben Gvir také izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že se Izrael nestáhne z území, která zabral v Libanonu. Dodal, že pokud Írán kvůli vývoji v Libanonu zaútočí na Izrael, tak Izrael odpoví protiútokem.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem má vést k ukončení války, trvalému zrušení americké blokády íránských přístavů a zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu.
Předseda Evropské rady António Costa dohodu uvítal. Evropská unie je podle něj připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Napsal, že se těší „na konec této nákladné války a na plné obnovení svobodné plavby v Hormuzském průlivu“. Vyzdvihl neúnavné diplomatické úsilí všech, kdo dohodu umožnili.
„Nyní musejí utichnout zbraně a přetrvávající sporné body je třeba vyřešit mírovými prostředky a v souladu s mezinárodním právem,“ zdůraznil.
USA a Írán dospěly k dohodě, Trump dal pokyn otevřít Hormuz a ukončit blokádu |
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové dohoda znamená „potenciální průlom“ a může přinést prostor pro další jednání o íránském jaderném programu a dalších důležitých otázkách. „Jakmile bude uvedena v platnost, měla by také ukončit globální energetickou krizi,“ věří.
Německý kancléř Friedrich Merz označil dohodu mezi USA a Íránem za diplomatický průlom. Podle něj může vést k zotavení světového hospodářství. „Spolková vláda vítá, že se Spojené státy a Írán shodly na rámcové dohodě. K tomuto diplomatickému průlomu gratuluje prezidentovi Trumpovi a íránské straně,“ vyjádřil se Merz v prohlášení.
Generální tajemník OSN António Guterres napsal, že uzavření dohody je „zásadním krokem směrem k mírovému urovnání konfliktu“.
Lídři Británie, Francie, Německa a Itálie ve společném prohlášení uvedli, že „Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň“. Tyto evropské země vzkázaly Teheránu, Spojeným státům a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že jsou připravené s nimi na tom pracovat. Naléhají také na obnovení provozu v Hormuzském průlivu.
Dohodu přivítala také Austrálie, která podle svého premiéra Anthonyho Albaneseho dlouho vyzývala k deeskalaci a ukončení konfliktu, včetně bojů v Libanonu. „Říkali jsme, že čím déle tato válka potrvá, tím větší bude její dopad. Pro zabránění další eskalaci a zajištění bezpečné a trvalé dohody bude nutná zdrženlivost a konstruktivní práce,“ upozorňuje Albanese.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dohodu vítá a pokládá ji za „významný krok k nastolení míru“ v oblasti Blízkého východu. Zároveň vyzval k zachování klidu před podpisem memoranda, což by se mělo stát v pátek. „Zdůrazňuji, že je třeba se v období před podpisem dohody vyvarovat rétoriky, provokací a činů, které by mohly vést k eskalaci napětí, a zůstat ostražití vůči možným sabotážním činům,“ uvedl turecký prezident.
Dohodu uvítal také Egypt. Podle něj je výsledkem několikaměsíčních snah mezinárodních a regionálních partnerů dosáhnout ukončení války. Egyptské ministerstvo zahraničí dodalo, že dohoda mezi USA a Íránem by mohla pomoci „obnovit regionální a globální bezpečnost a stabilitu“.
Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem klesly ceny ropy. Nejistoty ale přetrvávají |
Memorandum o porozumění USA a Írán v pátek podepíší ve Švýcarsku, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, jehož země sehrála roli prostředníka.
Tato dohoda je ovšem pouze prvním krokem. Obě země pak budou mít 60 dní na vyjednání konečné mírové dohody.
Řada otázek je přitom stále nedořešená, včetně íránského jaderného programu a íránských zásob obohaceného uranu. Další otázkou jsou zmrazená íránská aktiva v zahraničí či jaderný program.
Úspěch dohody bude zřejmě také záviset na vývoji v Libanonu, kde Izrael bojuje proti Íránem podporovanému militantnímu hnutí Hizballáh.
