„Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí. Přežili jsme a nakonec triumfovali díky hrdinství nespočtu obyčejných lidí, kteří sice dnes jsou v pokročilém věku, ale kteří kdysi nesli na bedrech osud svobody jako takové,“ řekl v pátek britský premiér Boris Johnson ve vzkazu zveřejněném na Twitteru.
„Teď se nacházíme uprostřed nového boje proti koronaviru, který vyžaduje stejného ducha národního úsilí. A to znamená, že nemůžeme pořádat průvody a oslavy v ulicích, které jsme si dopřávali v minulosti,“ pokračoval Johnson.
Podle agentury AP přineslo významné výročí místo shromáždění a „posledního velkého hurá“ pro pamětníky spíše „osamělost spojenou s trpkými i sladkými vzpomínkami“.
Lítost nad současným vývojem vyjádřil i bývalý zdravotník americké armády Charles Shay, který žije ve francouzské Normandii nedaleko pláže, kde bojoval při spojeneckém vylodění v červnu 1944. Mrzelo jej, že se nemůže setkat s přáteli z řad veteránů, s nimiž se již možná nikdy neuvidí.
Britská královna promluví k národu
Opatření zavedená kvůli šíření koronaviru ovlivnila i oficiální program u pařížského památníku neznámého vojáka. Ceremonie se po boku prezidenta Macrona účastnili jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande, dále předsedové obou komor parlamentu či několik členů vlády.
Přítomní mezi sebou udržovali rozestupy, národní hymnu jim zazpíval malý armádní sbor. Francouzský prezident předtím za podobných okolností položil věnec k soše generála Charlese de Gaulla, který z Londýna během války řídil domácí odboj proti německým okupantům.
V Británii přijde hlavní bod připomínky konce války v Evropě až ve 21:00 (22:00 SELČ), kdy bude odvysílán předem natočený projev královny Alžběty II. Už před polednem nad Londýnem proletěly červené stíhačky formace Red Arrows, následně lidé uctili památku obětí války dvěma minutami ticha.
Němci žijí ve stabilní demokracii, řekl Steinmeier
Zatímco před 75 lety byli Němci zcela osamoceni a celý svět byl jejich nepřítelem, dnes žijí ve stabilní demokracii ve znovusjednoceném Německu. Mohou být za mnohé vděčni, je přesvědčen spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Varoval ale, že nic z toho dobrého ale není zajištěno navěky
„Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa,“ řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru Berlína.
„Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele,“ uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života, včetně kancléřky Angely Merkelové.
Dějiny podle spolkového prezidenta zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. „Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu - i v této pandemii a po ní - neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,“ míní Steinmeier.
Konec války leckde neznamenal svobodu
Již v předvečer výročí prezidenti tři pobaltských zemí společně připomněli, že konec války pro národy střední a východní Evropy neznamenal začátek svobody, ale výměnu jednoho totalitního režimu za druhý a bezmála půl století komunistické nadvlády, přičemž Pobaltí bylo násilím připojeno k SSSR.
„Na tragickou lekci minulosti nelze zapomínat. Překrucování historických událostí druhé světové války a následujícího rozdělení Evropy je smutným pokusem zfalšovat dějiny a zpochybnit samy základy současného mezinárodního řádu,“ varovali prezidenti Estonska, Litvy a Lotyšska, aniž by přímo zmínili Rusko, se kterým Pobaltí často vede historické polemiky.
Polský Institut národní paměti (IPN) k výročí zveřejnil na svém webu desítky článků, věnovaných pronásledování polských vlastenců a odbojářů sovětskou tajnou policií NKVD a beztrestným zločinům rudoarmějců při tažení zotročeným Polskem.
V Bělorusku bude vojenská přehlídka
Samo Rusko a jeho spojenci v postsovětském prostoru slaví vítězství ve druhé světové válce tradičně 9. května. Vysvětluje se to tím, že v době podpisu německé kapitulace v Berlíně v pozdních nočních hodinách 8. května 1945 bylo vzhledem k časovému posunu v Moskvě již po půlnoci.
Kvůli současné pandemii ruský prezident Vladimir Putin odložil tradiční vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Nad Moskvou ale v sobotu přeletí vojenská letadla, zahřmí dělové salvy a Putin má přednést projev u památníku padlých.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se naopak rozhodl vojenskou přehlídku uspořádat a pozval při této příležitosti do Minska ruské poslance a senátory.
