I po smrti působila velmi elegantně. Vypadá, jako kdyby si jen vychutnávala krátký spánek na pomačkaném plechu limuzíny, na kterou přistála po dopadu z 86. patra nejslavnějšího newyorského mrakodrapu. Možná i proto si Evelyn McHaleová vysloužila titul „nejkrásnější sebevražedkyně“.
Narodila v roce 1923 v kalifornském Berkeley jako jedno z devíti dětí Helen a Vincenta McHaleových. Její otec byl bankovní úředník a rodina se sedm let po jejím narození kvůli jeho práci přestěhovala do Washingtonu.
Matka trpěla nediagnostikovanou a neléčenou depresí, což později vedlo k problémům v manželství a k rozvodu. Všechny děti získal do péče otec.
Evelyn absolvovala střední školu v Missouri, v roce 1942 se připojila k Ženskému armádnímu sboru. Po válce se přestěhovala do státu New York, našla si práci účetní a seznámila se s mladíkem jménem Barry Rhodes, který po odchodu od letectva začal studovat na vysoké škole.
Pár se po krátké době zasnoubil a vypadalo to, že Evelyn má před sebou sluncem zalitou budoucnost – stejně jako miliony dalších mladých Američanů v počínající éře poválečné prosperity.
V květnu 1947 Evelyn jela navštívit svého snoubence, aby mu popřála k narozeninám. Barry později uvedl, že všechno bylo v pořádku. Vůbec netušil, že se se svou snoubenkou vidí naposledy.
„Když jsem ji políbil na rozloučenou, byla šťastná a normální jako každá dívka, která se chystá vdávat,“ uvedl. Svatba se měla konat jen o několik měsíců později.
Evelyn se pak vlakem vrátila do New Yorku. Co se s ní stalo cestou z nádraží, není dodnes úplně jasné. Vyjela do 86. patra Empire State Building a vyšla na vyhlídkovou terasu. Sundala si kabát a pečlivě ho složila. Vedle něj nechala i malou kabelku a přelezla zábrany.
Krátce před jedenáctou hodinou si strážník řídící dopravu na rohu Třicáté čtvrté ulice a Páté avenue všiml bílého šátku snášejícího se z horních pater budovy.
O chvíli později uslyšel náraz a uviděl dav zvědavců, který se seběhl k zaparkovanému cadillacu. Na jeho střeše ležela mladá žena. Řidič zaparkovaného auta byl v tu chvíli v nedaleké lékárně, díky čemuž unikl smrti či vážnému zranění.
Ohlušující náraz slyšel i mladý student fotografie Robert C. Wiles. Na místo tragédie doběhl se svým fotoaparátem a pořídil snímek zdánlivě neporušeného těla – pouhé čtyři minuty po Evelynině smrti. Maska elegantní smrti se však při bližším pohledu rychle rozplynula – podle pozdějších zpráv se tělo při manipulaci téměř rozpadalo.
Evelyn před osudovým skonem z výšky 320 metrů napsala do zápisníku několik slov na rozloučenou. Adresovala je své sestře. Notes společně s kabelkou a rodinnými fotografiemi zanechala na vyhlídkové plošině u složeného kabátu.
Poslední Velikonoce před válkou. Fotka loučení u vlaku předpověděla tragédii![]() |
V dopise žádala co nejrychlejší kremaci, žádný pohřeb. „Nechci, aby kdokoli z mé rodiny ani nikdo jiný viděl jakoukoli část mého těla. Mohli byste zničit mé tělo kremací? Prosím vás a mou rodinu – nekonejte pro mě žádný pohřeb ani vzpomínkovou akci,“ napsala.
Co vlastně vedlo mladou a krásnou ženu k sebevraždě? Podle všechno sklony k depresím, které zdědila po své matce.
„Můj snoubenec mě v červnu požádal o ruku. Nemyslím si, že bych byla pro kohokoli dobrou manželkou. Beze mě mu bude mnohem lépe. Řekni mému otci, že mám po matce až příliš mnoho sklonů,“ napsala v dopise na rozloučenou.
Evelynino tělo identifikovala její sestra Helen. Ta také vyslyšela její přání a tělo nechala bez obřadu zpopelnit. Barry Rhodes se nikdy neoženil. Stal se inženýrem a přestěhoval se na jih USA. Zemřel svobodný 9. října 2007.
Evelynina touha nepozorovaně zmizet ze světa se však nenaplnila. Wilesova působivá fotka vyšla v populárním obrazovém magazínu Life, který tehdy vycházel v mnohamilionovém nákladu. Postupem let se stala jedním z nejznámějších a možná i nejromantičtějších obrazů sebevraždy.
Andy Warhol fotografii použil v grafice nazvané Suicide (Fallen Body). Kapela Saccharine Trust ji dala na přebal alba Surviving You, Always. Na fotografii odkazuje v úvodní scéně i film Smrtonosná zbraň z roku 1987.
Fotografií se inspiroval ve svém videoklipu k songu Jump They Say David Bowie, sáhla po ní i kapela Radiohead. A pozadu nemohla zůstat ani zdatná recyklátorka americké kulturní ikonografie Taylor Swift – Evelyninu pózu si střihla ve videoklipu k písni Bad Blood.
Skokanů bylo několik
Evelyn nebyla jediná, kdo svůj život ukončil skokem z Empire State Building. Od jejího dokončení v roce 1931 se z ní vrhlo asi třicet až čtyřicet lidí – přesné statistiky neexistují. K první sebevraždě došlo ještě před dokončením stavby, tehdy z ní skočil propuštěný dělník, jenž se na výstavbě podílel.
Štístko. Přežila náraz letadla do mrakodrapu i pád výtahu ze 75. patra![]() |
Na podzim roku 1947 se během jediného týdne pokusilo o sebevraždu skokem z Empire State Building pět lidí. Na vyhlídkové plošině začali hlídkovat policisté, kteří mezi návštěvníky hledali posmutněle působící osoby.
Město proto nechalo na vyhlídku nainstalovat speciální zábrany, jež měly lidem v dalších pokusech zabránit. „Síť ve tvaru diamantů jen minimálně brání výhledu. Ti, kdo si to přejí, mohou prostrčit hlavu skrz a podívat se přímo dolů,“ informoval tehdy deník The New York Times.


























