Z průzkumu také vyplynulo, že dvě třetiny občanů EU (66 procent) si přejí, aby Evropská unie hrála důležitější roli v jejich ochraně proti globálním krizím a bezpečnostním rizikům. Tento pohled převažuje zejména mezi mladšími respondenty. Na národní úrovni se pak výsledky týkající se silnější role EU pohybují na škále od 87 procent ve Švédsku až k 47 procentům v Rumunsku a 44 procentům v Polsku. V České republice tímto způsobem odpovědělo 50 procent dotazovaných.
Celkem 74 procent respondentů si myslí, že má jejich země prospěch z členství v Evropské unii, 62 procent by pak chtělo, aby Evropský parlament zastával větší roli, ukázal průzkum. V Česku kladně hodnotí prospěch ze členství 65 procent, zatímco větší roli Evropského parlamentu by chtělo pouze 34 procent respondentů.
Plán na přezbrojení Evropy. Brusel chce rozvolnit pravidla, jde o biliony korun |
„Dvě třetiny Evropanů si přejí, aby EU hrála větší roli v jejich ochraně. Toto je jasná výzva k akci, na kterou odpovíme. Evropa musí být silnější, aby se naši občané cítili bezpečněji,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Evropský parlament zajistí, že každý návrh, který se bude projednávat, bude natolik odvážný a ambiciózní, aby odpovídal závažnosti hrozeb, kterým Evropa čelí. Evropa musí začít ihned konat, jinak hrozí, že bude brzy převálcována,“ dodala.
Mír a bezpečnost
Dotazovaní zmiňovali, že hlavním důvodem, proč je členství považováno za prospěšné, je přínos EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (35 procent), což souvisí se současnou geopolitickou situací. Obrana, bezpečnost a konkurenceschopnost jsou považovány za hlavní politické priority, na které by se Evropská unie měla soustředit nejvíce, aby posílila své postavení ve světě. V České republice panují stejné názory, oproti průměru EU však Češi mezi klíčová témata řadí také energetickou nezávislost.
Mezi občany EU rovněž podle průzkumu panuje shoda, že by členské státy bloku měly být jednotnější, aby čelily současným globálním výzvám (myslí si to 89 procent dotazovaných), a že by Evropská unie měla mít k dispozici více prostředků k vypořádání se s výzvami v budoucnu (76 procent respondentů). Dotázaní v Česku odpovídali podobným způsobem. S jednotnější EU souhlasí 78 procent občanů a větší dostupnost prostředků k vypořádání se s budoucími výzvami podporuje 63 procent českých dotázaných.
Zimní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden ve dnech 9. ledna až 4. února 2025 ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, přičemž v Česku, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Švédsku a na Maltě byly navíc využity i videorozhovory. Celkem se uskutečnilo 26 354 rozhovorů.
