„Evropa odchází náměsíčně do zapomnění a její lid se musí probudit, než bude pozdě. Pokud tak neučiní, Evropská unie půjde cestou Sovětského svazu v roce 1991. Ani naši vůdci ani obyčejní občané zřejmě nepochopili, že prožíváme revoluční okamžik,“ začíná v britském deníku The Guardian svůj názorový článek Soros, podle kterého znovu čelíme období „radikální nerovnováhy“.
Vlivný americký miliardář maďarsko-židovského původu EU hájí, ale zároveň volá po její reformě, kterou přirovnává ke „změně srdce“. „Současné vedení (EU) připomíná politbyro z doby, kdy se Sovětský svaz zhroutil – pokračuje ve vydávání nařízení, jako kdyby byly stále relevantní,“ napsal nezvykle ostře. Podobné paralely mezi EU a SSSR vedli již dříve různí euroskeptici, včetně českého exprezidenta Václava Klause.
Soros nepřiblížil, kdo je oním kritizovaným vedením EU. Z kontextu ale vyplývá, že se opřel do 28členné Evropské komise, v jejímž čele stojí bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Česko v komisi, která je výkonným orgánem EU se sídlem v Bruselu, zastupuje Věra Jourová.
„Prvním krokem k obraně Evropy před jejími vnitřními i vnějšími nepřáteli je uznat rozsah nebezpečí, který představují. Druhým je probudit spící proevropskou většinu a mobilizovat ji k obraně hodnot, na kterých byla EU založena. Jinak se může sen o sjednocené Evropě stát noční můrou 21. století,“ varuje Soros. Neupřesnil však, co považuje za hodnoty EU a kdo je v jeho očích vnějším nepřítelem.
Proevropské strany vyhrají, když upřednostní zájmy Evropy
Soros netají, že agituje před květnovými volbami do europarlamentu. Proevropské strany mohou podle něj vyhrát jedině tehdy, když upřednostní zájmy Evropy před svými vlastními. Tyto evropské zájmy ale Soros neupřesňuje. Pouze si posteskl, že protievropské síly budou mít ve volbách z řady důvodů výhodu.
Při kolapsu Unie se stává globální velmocí Rusko, míní miliardář Soros |
Podle něj za to může „zastaralý stranický systém ve většině evropských zemích“. Vinu přisuzuje i „praktické nemožnosti změny (zakládací unijní) smlouvy“. Jako další příčinu vidí „nedostatek právních nástrojů na ukáznění členských států, které porušují zásady, na nichž je EU založena“. Tyto státy ale přímo nejmenuje. Někteří to nicméně mohou číst jako narážku na Maďarsko, Polsko a možná i Česko.
Stranický systém v jednotlivých státech podle Sorose odráží podmínky 19. a 20. století, kdy společnost dělil hlavně konflikt práce a kapitálu. Nyní je ale prý nejdůležitějším dělení na pro a protievropské síly.
Soros tvrdí, že v Itálii zůstalo množství voličů proevropských, ale nemají koho volit. Jiní přešli k vládním euroskeptickým stranám Liga a Hnutí pěti hvězd. Podle Sorose je to důsledkem „fatální chyby EU z roku 2017, kdy se Brusel rozhodl striktně vynucovat Dublinskou dohodu, která nespravedlivě zatěžuje země EU, jako Itálii, do kterých migranti prvně vstoupí“.
Osmaosmdesátiletý miliardář dal najevo, že se mu nelíbí ani změny na politické mapě Německa. Vládní středopravicový blok CDU/CSU má nyní podle něj nejednoznačný vztah k evropským hodnotám. Připisuje to růstu obliby „extremistické“ antiimigrační AfD, která CDU/CSU ubírá voliče. Tradiční alianci CDU/CSU nazval dokonce „neudržitelnou“. Za jedinou německou konzistentně proevropskou stranu označil opoziční Zelené.
Soros si také přeje, aby Británie odvolala odchod z EU naplánovaný na 29. března 2019. Kritizuje, že rozvod s Bruselem chtějí dotáhnout šéfka vládních konzervativců Theresa Mayová i předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Jejich strany i voliči jsou přitom v otázce brexitu rozdělené, dodal Soros.
Protievropské síly jsou zásadovější než lidovci
Nejvíc ale Soros tepe panevropská sdružení stran v Evropském parlamentu. „Národní strany mají aspoň nějaké kořeny v minulosti, ale tyto aliance jsou zcela diktovány vlastními zájmy stranických vůdců,“ napsal. Jako nejhorší příklad pranýřuje Evropskou lidovou stranu (EPP), která podle něj téměř nemá zásady.
Soros kapituloval před Orbánem. Jeho nadace odchází z Maďarska |
V očích Sorose to dokazuje fakt, že EPP odmítla ze svých řad vyloučit maďarskou vládní stranu Fidesz premiéra Viktora Orbána. Jeho režim vyštval z Maďarska Sorosovu nadaci Open Society Foundation i jím založenou Středoevropskou univerzitu.
Loni v září Evropský parlament doporučil členským zemím EU, aby zahájily řízení proti Maďarsku, protože je v něm ohrožen právní stát. Maďarsko v této souvislosti kritizovala i Evropská komise.
Podle Sorose se ale EPP s Fidesz nerozešla proto, aby si v europarlamentu zachovala většinu a tudíž i „kontrolu nad rozdělováním klíčových postů v EU“. „Protievropské síly mohou ve srovnání (s EPP) vypadat dobře: aspoň mají nějaké zásady, i když odporné,“ uvedl Soros.
EPP mezi svými 217 europoslanci sdružuje například zástupce CDU/CSU, KDU-ČSL a TOP 09.
Soros vadí Orbánovi, Zemanovi, Erdoganovi i Trumpovi
Soros ovlivňuje dění v různých částech světa dlouhodobě. V 80. letech 20. století posílal peníze východoevropským disidentům, včetně československé opozice kolem Charty 77.
Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 dal miliony dolarů na kampaň kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové, kterou ale porazil republikán Donald Trump. Loni v říjnu byl Soros jedním z adresátů výbušnin, za jejichž rozesílání je v USA souzen příznivec Trumpa Cesar Sayoc.
Erdogan větří židovské spiknutí, Sorosova nadace prchá i z Turecka |
Orbán viní Sorose hlavně z toho, že financuje nevládní organizace pomáhající uprchlíkům a prosazující multikulturalismus a otevřené hranice. Tím je prý spoluodpovědný za migrační krizi (nejen) v Evropě.
Autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase tvrdí, že Soros pověřuje různé lidi úkolem „rozdělit a rozbít národy“. Český prezident Miloš Zeman obvinil Sorose z osnování takzvaných barevných revolucí.
Kritici Sorosovi vyčítají také spekulace s britskou librou v roce 1992, jež vedly k vynucenému odchodu Británie z evropského měnového systému. V Thajsku i Malajsii mu část veřejnosti i elit připisuje negativní roli v asijské finanční krizi v letech 1997 až 1998. V roce 2002 Sorose ve Francii odsoudili za obchodování na základě neveřejných informací (insider trading).
