Odpůrci Lisabonské smlouvy připravili před irským referendem rozsáhlou kampaň. A slavili úspěch.

Odpůrci Lisabonské smlouvy připravili před irským referendem rozsáhlou kampaň. A slavili úspěch. | foto: Profimedia.cz

EU řeší irské NE Lisabonské smlouvě, Schwarzenberg chce pokračovat v ratifikaci

  • 174
Krach Lisabonské reformní smlouvy o EU v irském referendu změnil plány evropských politiků. Na summitu Unie svolaném na 19. a 20. června do Bruselu se hodlali věnovat všemu jinému než Lisabonské smlouvě - teď si budou muset obsah svých diplomatických kufříků přeorganizovat.

Nejsilnější součástky unijního motoru, Francie a Německo, vyzývají, aby i přes těžký úder z Irska ratifikační proces pokračoval. "Nedopusťme, aby se z výsledku irského hlasování stala krize," prohlásil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Že irské referendum není důvodem k pozastavení ratifikačního procesu, si myslí i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Na jednání šéfů diplomacií v Lucemburku ale dodal, že Česko bude čekat na výsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který se nyní Lisabonskou smlouvou zabývá.

"Nemyslím, že to je důvodem k zastavení čehokoli," řekl Schwarzenberg na dotaz, zda by se měla po odmítavém irském referendu ratifikace smlouvy zastavit. "Je to suverénní rozhodnutí irského lidu, to nemá co do činění s rozhodnutím naší země," dodal.

Ratifikace má potíže i v dalších státech
Na první pohled by ratifikační proces mohl ve zbývajících státech proběhnout hladce - smlouvě jsou nakloněni v zemích, v nichž ještě zbývá smlouvu schválit. A pouze Irsko, které by muselo kvůli Lisabonské smlouvě změnit ústavu, uspořádalo na toto téma referendum. Ale časy se mohou změnit.

Kromě Česka, kde stojí v čele odpůrců Lisabonské smlouvy sám prezident (zelení naopak v sobotu vyzvali k uznání paktu), sílí odpor zejména v tradičně euroskeptické Británii.

Zdejší ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že jeho země hodlá pokračovat v procesu ratifikace. Pozice labouristické vlády však v posledních měsících prudce oslabila a konzervativci, podpoření většinou médií, nyní o to silněji tlačí na to, aby referendum proběhlo i v Británii.

Nejčastěji zaznívajícím receptem, jak problém irského referenda vyřešit, je dokončit schvalování Lisabonské smlouvy ve všech zbývajících zemích a pak zatlačit na Irsko, aby o dokumentu hlasovalo znovu. Z toho však mnoha Evropanům - a nejen euroskeptikům - rudnou oči. "Co je to za demokracii, ve které platí referendum, jen když padne ano?“ citoval zpravodajský server BBC mínění jednoho z nich.

Zaznívá i názor, že by šlo po završení procesu ponechat Irsko vlastnímu osudu. Ve zdejším tisku zazněly silné obavy o další osud země v rámci Evropské unie. "Výsledek referenda je ohromná porážka irského kabinetu. Vyvolal krizi v EU, což bude mít zatím nejasné dopady na Irsko," napsal deník The Irish Times.

. Sarkozy a Topolánek budou "zachraňovat" Evropu

Čtěte o návštěvě francouzského prezidenta v Praze

Francie podle listu již zvažuje právní mechanismus, kterým by nově připoutala ostrov k unijním institucím. Také z úst italského prezidenta Giorgia Napolitana podle The Irish Times zaznělo, že země s evropskou vizí by měly pokračovat samy a nechat stranou ty, které proces blokují.

Chorvatsko se ještě vejde?
Lisabonská reformní smlouva má umožnit hladké fungování Unie po mohutném rozšíření v posledních letech. Nyní je podle mnoha názorů prakticky nemožné přijmout nové členy.

To však o víkendu částečně zpochybnil šéf Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering. "Vzhledem k tomu, že reformní smlouva zatím neplatí, nemůže se, snad s výjimkou Chorvatska, uskutečnit žádný další vstup do Evropské unie," řekl Pöttering. Chorvatsko by si jako první ze zájemců o členství v EU přálo vstoupit do společenství v roce 2010.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video