Podle diplomatických zdrojů Česká republika spolu s dalšími státy přistoupila na kompromis, který zaručuje, že bude pokračovat podpora Evropské unie Libanonu. Bude tam zahrnuta humanitární pomoc, ale i "podpora pro libanonskou armádu, která je považovaná za stabilizační faktor v Libanonu," uvedl současný ministr zahraničí Jan Kohout.
Stejně tak bude podle něj pokračovat "legální finanční pomoc do Libanonu, včetně politického - nikoli vojenského - křídla Hizballáhu."
Česká republika spolu s Irskem, Maltou a Rakouskem dosud zdůrazňovala, že by zařazení vojenského křídla Hizballáhu na černou listinu mohlo destabilizovat Libanon, kde je hnutí ve vládě. Připomínala také potíže při rozlišování vojenského a politického křídla hnutí. Proti byl i libanonský premiér i prezident.
"Nám šlo v předchozích jednáních o to, aby se zařazením vojenského křídla nedestabilizovala situace v Libanonu, která je bez toho velice křehká," uvedl Kohout.
Se schváleným kompromisem přišla minulý týden šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. "Když diplomatická služba EU potvrdila, že rozhodnutí neovlivní evropskou pomoc i spolupráci jednotlivých členských států s Libanonem, tak se vytvořil prostor pro konsensus," řekl ministr.
Ostatní státy také přistoupily na český návrh pravidelného přezkoumání situace kolem vojenského křídla Hizballáhu po šesti měsících. "Toto opatření má jisté důsledky, které v tuto chvíli nejsou úplně jasné. Ale jsme přesvědčeni, že v tuto chvíli přispějí spíš ke stabilizaci Libanonu. Nicméně budeme se k nim (po šesti měsících) vracet," doplnil Kohout.
Hizballáh rozhodnutí EU nekomentoval. Jeho vůdce šajch Hasan Nasralláh už ale v květnu, kdy se o úmyslech unie hovořilo, řekl že zařazení Hizballáhu na seznam bude pouhým "inkoustem na papíře." Rozhodnutí EU uvítal Izrael, který s Hizballáhem bojoval v několika konfliktech. "Po letech zvažování se skoncovalo s úvahami o legitimnosti Hizballáhu. Teď je celému světu jasné, že je to teroristická organizace," řekla dnes izraelská ministryně spravedlnosti Cipi Livniová.
Celou iniciativu vedla uvnitř EU Británie a zdůvodňovala to údajným podílem Hizballáhu na teroristickém útoku před rokem v Burgasu v Bulharsku, kde zahynulo pět izraelských turistů. Je důležité, aby na teroristický útok na evropské půdě přišla jasná odpověď, řekl dnes ráno britský ministr zahraničí William Hague.
Hizballáh popírá, že by měl s atentátem něco společného. Řadu evropských zemí také popuzuje podpora, kterou hnutí poskytuje jednotkám syrského prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce.
Jednomyslné rozhodnutí mimo jiné znamená, že představitelé vojenského křídla Hizballáhu mají zákaz vstupu do EU a že budou zmrazena jejich aktiva v Evropě.
Již minulý týden ale nejmenovaný vysoký představitel EU připustil, že nebude snadné sankce v praxi uplatnit. "Vojenské křídlo Hizballáhu nemá žádný právní status a bude složité určit, na koho se sankce vztahují," řekl.
Dnes přijatý kompromis měli na stole minulý týden velvyslanci členských zemí EU, ale nepřijali ho. "Vedl jsem v mezidobí řadu konzultací a ukázalo se, že tento návrh je přijatelný," řekl dnes Kohout. Podle něj se také většina států shodovala, že "taková velká rozhodnutí musí přijímat politicky odpovědní lidé a ne úředníci".
Unie dosud odolávala tlaku Izraele a USA, aby byl Hizballáh zařazen na seznam teroristických skupin. Hizballáh je na takovém seznamu v Izraeli od roku 1989, v USA od roku 1997, v Kanadě od roku 2002 a v Austrálii od roku 2003.
