Dohodu podepsali na schůzce v Lucemburku slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel, jehož země momentálně Unii předsedá, srbský místopředseda vlády pro evropskou integraci Božidar Djelič a evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Stalo se tak po rok a půl trvajícím patu - sbližování Srbska s EU totiž blokovali hlavně Nizozemci a Belgičané, kteří Bělehrad viní z nedostatečné spolupráce s mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY).
Vadí jim, že největší zločinci balkánských válek z poloviny 90. let stále ještě unikají spravedlnosti. Jde hlavně o někdejšího předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče a jeho vojenského velitele Ratka Mladiče. Panuje přesvědčení, že oba žijí v Srbsku s tichým souhlasem tamní vlády.
Dnes však právě Nizozemsko a Belgie přišly s kompromisním návrhem: Stabilizační a asociační dohoda může být podepsána, ale ratifikace v jednotlivých členských zemích EU začne až ve chvíli, kdy bude celá sedmadvacítka bez výjimky přesvědčena o plné spolupráci Bělehradu s Haagem. Teprve pak také budou moci Srbové začít čerpat výhody, jež ze smlouvy vyplývají.
Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremič odpoledne označil podmínky za přísné, ale řekl, že jeho země dohodu podepíše. Jde prý o "velký politický krok". A prezident Boris Tadič po podpisu smlouvy prohlásil, že Srbsko chce ještě letos získat statut oficiálního kandidáta na vstup do EU.
Nynější postup Evropské unie má jasný cíl: ovlivnit výsledek předčasných voleb v Srbsku. Ty jsou vypsány na příští neděli a hrozí, že v nich po únorovém jednostranném vyhlášení kosovské nezávislosti zvítězí nacionalisté. To by znamenalo odklon země od Evropy směrem k Rusku. Volby jsou považovány za nejdůležitější od pádu Slobodana Miloševiče.
