Z průzkumu, který byl proveden v květnu, rovněž vyplynulo, že devět z deseti evropských občanů (90 procent) požaduje, aby byly členské státy jednotnější. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se domnívají, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla čelit současným výzvám.
Významnější roli unie při ochraně svých občanů by si přála necelá polovina Čechů (48 procent). Dalších 30 procent dotázaných by ji zachovalo na současné úrovni.
Proč Češi otočili? „Šmírovací“ směrnice se zpřísňovala, klíčové hlasování se blíží |
Vůbec nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Polsku a Rumunsku (43 procent). Mnohem větší roli EU naopak podpořilo 91 procent respondentů na Kypru, 83 procent v Irsku a 82 procent v Lucembursku.
Průzkum se dotazoval i na priority, na které by se měla Evropská unie primárně zaměřit, aby posílila svou pozici ve světě a dokázala reagovat na současný politický a hospodářský vývoj. Obranu a bezpečnost uvedlo 37 procent respondentů, 32 procent zmínilo konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl.
Česko pokořilo zbytek EU. Chudoba jeho obyvatelům hrozí úplně nejméně |
V odpovědích na otázku, jakým problémům by se měl Evropský parlament věnovat přednostně, se objevovaly především inflace, rostoucí ceny a životní náklady (41 procent), obrana a bezpečnost (34 procent), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 procent) a podpora ekonomiky a tvorby nových pracovních míst (30 procent).
Obrana a bezpečnost představuje v současnosti prioritu i pro české občany, toto téma zmínilo 36 procent dotazovaných. Oproti poslednímu průzkumu ze začátku letošního roku se ale jedná o pokles o pět procentních bodů.
Maďarsko žaluje EU kvůli využívání zmrazených ruských peněz pro Ukrajinu |
Jako nejvýznamnější téma vnímají Češi konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl (41 procent). Jde o nárůst o dva procentní body. Evropský parlament by se podle českých respondentů měl zaměřit také na energetickou nezávislost, zdroje a infrastrukturu (37 procent) nebo zajišťování potravin a zemědělství (23 procent).
Celkem 73 procent respondentů si myslí, že má jejich země prospěch z členství v Evropské unii; v Česku kladně hodnotí prospěch ze členství 62 procent dotazovaných. Nejlépe hodnotí prospěch ze členství v sedmadvacítce na Maltě (93 procent), v Dánsku (90 procent) a v Irsku (90 procent).
Zakažme úplně dovoz plynu a LNG z Ruska, vyzývá deset zemí EU včetně Česka |
V zájmu lepších investic do klíčových oblastí je podle téměř osmi z deseti Evropanů (78 procent) potřeba, aby stále více projektů financovala Evropská unie jako celek, a nikoli jednotlivé členské státy.
V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotazovaných, což je druhé nejnižší číslo v EU. Nejméně respondentů toto tvrzení podpořilo v Rumunsku (60 procent), naopak nejvíce s ním souhlasili občané Malty (92 procent), Irska (90 procent) a Švédska (89 procent).
Češi jako nejmenší příznivci EU
Česko je na posledním místě pomyslného žebříčku pokud jde o vnímání unijní pověsti: Evropská unie vyvolává pozitivní obraz u 35 procent českých respondentů. V celé EU se podobně vyjádřilo 52 procent dotazovaných.
Nejvíce pozitivně vnímají sedmadvacítku v Portugalsku (74 procent), Švédsku (73 procent) a v Irsku (70 procent). Naopak nejméně pozitivně unii kromě Čechů vidí Řekové (36 procent) a Rakušané (38 procent).
Janukovyč po letech promluvil. Putin má naprostou pravdu, míní. Zkritizoval EU |
Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 procent) uvádějí, že opatření EU mají dopad na jejich každodenní život, přičemž polovina (50 procent) považuje tento dopad za „pozitivní“, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a 18 procent za „negativní“.
Česká republika je v této tabulce opět na posledním místě: necelá třetina respondentů (31 procent) odpověděla, že tento dopad vnímá pozitivně, 39 procent neutrálně a 30 procent negativně.
Zákon o odlesňování zdraží potraviny, vyšších cen se už bojí i Němci |
„Občané EU chtějí, aby se Evropa zaměřila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od EU stabilitu a silný a jednotný evropský hlas v dnešním nejistém světě,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Výsledky Eurobarometru byly zveřejněny pouhý týden před tradičním každoročním projevem o stavu EU, které přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Naše priority a příští dlouhodobý rozpočet EU musí unii umožnit řešit nové geopolitické skutečnosti. Parlament naslouchal. Nyní musíme splnit své sliby, investovat do toho, co má smysl, a přinést výsledky našim občanům,“ dodala Metsolaová.
Nespravedlivý systém dotací. Miliardy z EU měly v Česku pomoci, ale šíří nerovnost |
Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden letos od 5. do 29. května ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, kterých se celkem uskutečnilo 26 410.
