Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico.
V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.
Strategie „přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat, od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních a kybernetických bezpečnostních hrozeb, manipulace a vměšování ze zahraničí až po klimatické změny a přírodní katastrofy“, stojí v tiskové zprávě.
Jak přežít tři dny při povodních či válce? Česko chystá nový manuál pro obyvatele |
„Evropská unie musí být připravena chránit své občany,“ dodává unijní exekutiva. Jde o ochranu nejen obyvatel a jejich bezpečnosti, ale i fungování Unie, tedy nemocnic, škol či vnitřního trhu.
„Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohly jednat, aby zabránily krizím a rychle reagovaly, když dojde ke katastrofě,“ okomentovala strategii šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas,“ dodala s tím, že EU je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí“.
Šest litrů vody a konzervy. Francie rozešle občanům manuál pro případ krizí |
Strategie uvádí třicet klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace.
To znamená mimo jiné zvýšení povědomí obyvatelstva o hrozbách a rizicích, která se mohou objevit. Riziky mohou být přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu, dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie.
Mezi další rizika Komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům.
Radiace po pár dnech opadne. Švédsko rozesílá novou brožuru pro případ války |
Podle Minzatuové nestačí pouze „reagovat na potenciální rizika a hrozby, ale Evropané musí změnit svůj přístup“. „Musíme být lépe připraveni, mít účinnější soubor nástrojů, jak reagovat na určité typy hrozeb,“ řekla. Zdůraznila i důležitost identifikování dezinformací. Ty označila za jedno z hlavních rizik. „Musíme být proaktivní a úzce spolupracovat mezi členskými státy,“ dodala.
Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová označila novou strategii za „konkrétní, zacílenou a operativní“. „Zapojujeme všechny: vlády, komunity, občany i dobrovolníky. Musíme přejít do ofenzivy, odhalovat hrozby dříve,“ poznamenala s tím, že se při vytváření strategie inspirovali některými členskými i partnerskými státy. Konkrétně zmínila příručku přežití ze Švédska.
V souvislosti s potřebnými zásobami na 72 hodin upřesnila, že by mělo jít o vodu, potraviny, zejména konzervované, světlo, hygienické potřeby a dlouhovlnné rádio, aby člověk mohl získávat informace. „Informovala jsem se i na Ukrajině. Tam mají aplikace, které řeknou, zda se blíží dron či raketa a jestli se mají lidé okamžitě schovat do krytů či jen pod stůl. Existuje hodně věcí, o kterých se můžeme poučit od našich partnerů,“ dodala.
