"Naše téma se bude probírat na neformální večeři," řekl iDNES.cz už dopoledne mluvčí vlády Roman Prorok. Podle diplomatických zdrojů by už na této večeři měla být výjimka pro Česko domluvena.
Summit by měl najít způsob, jak schválit podmínku, kterou si dal prezident Václav Klaus. Ten požaduje výjimku pro Česko z Charty základních práv EU. Obává se totiž, že by v případě platnosti Charty mohly být v budoucnu obcházeny Benešovy dekrety a zpochybněny tak majetkové vztahy obyvatel Česka.
"S členskými státy v prvé řadě komunikuje švédské předsednictví," řekl Fischer na dotaz, zda cítí podporu členských zemí v otázce výjimky. Věří ale, že se podaří dosáhnout kýženého cíle. "To znamená (mít) platnou Lisabonskou smlouvu od počátku příštího roku," prohlásil český premiér.
Švédskem předjednaný text má podle ČTK dva odstavce. První má opakovat závazek členských zemí unie, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude ukončena ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou.
Maďarsko se rozhodne až na summitu
Maďarsko už dříve pohrozilo, že českou výjimku zablokuje. O tom, zda tak učiní, se nakonec rozhodne až během summitu EU. "Bude to rozhodnuto na místě maďarským premiérem v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje mezi švédským předsednictvím a Českou republikou," řekl šéf maďarské diplomacie Péter Balázs.Kromě problematiky Lisabonské smlouvy se bude summit zabývat i dopady současné hospodářské krize či opatřeními proti globálnímu oteplování.
Podle maďarského premiéra Gordona Bajnaie není vyloučeno, že Budapešť český požadavek zablokuje. Vyplynulo to z jeho slov po setkání s unijními partnery ze střední a východní Evropy. Budapešť prý nechce, aby Lisabonská smlouva platila za každou cenu.
Později ale Bajnai volil mírnější tón. "Nejezdíme na jednání s tím, že bychom dopředu vyhrožovali. Řešení však nesmí mít negativní dopad na ostatní země. Chceme dokončit ratifikaci co nejdříve, byli jsme první, kdo to udělal. Nechceme také, aby se z toho stal precedent. Aby někdo přišel na poslední chvíli vyjednávání a kladl si podmínky," řekl.
Podle něj je maďarská pozice podobná té slovenské. "Požadavek na výjimku z Charty považujeme za nebezpečný pro ratifikační proces, nemohli bychom podpořit znovuotevření ratifikace. Jsme odhodláni udělat vše pro dokončení ratifikace, ale čeká nás těžká diskuze," podotkl Bajnai.
Slovenský návrh ještě nezná, stejně jako švédský návrh. "Co mohu říci je, že požadavek přinesl pozdvižení v mnoha zemích. Opakuji, Lisabonská smlouva se týká budoucnosti Evropy, neotvírá špatné okamžiky minulosti, které zapříčinily utrpení milionů lidí," dodal.
Maďarská média ve středu informovala, že Budapešť se na summitu postaví proti jakémukoli úsilí "přímo nebo nepřímo rehabilitovat a ospravedlnit" takzvané Benešovy dekrety, které umožnily vystěhovat příslušníky národnostních menšin a zabavit jejich majetek. Šéf europoslanců z maďarského opozičního hnutí Fidesz zároveň vyzval vládu, aby nepřijala žádný závazek, kterým by zajistila "České republice a/nebo Slovensku" výjimku z Listiny základních práv EU.
Slovensko: Dekrety s Chartou nesouvisí
I Slováci dříve hrozili, že budou českou výjimku vetovat, pokud v ní nebude výslovně zmíněna i jejich země. Nyní ale otočili a premiér Robert Fico tvrdí, že Chartu naopak chce a je pro něj důležitá. Slovensko tak nebude usilovat o stejnou výjimku, jakou chce získat Česká republika.
"Mezi touto Chartou a Benešovými dekrety neexistuje žádný právní vztah. Už několik dní o tom s předsednictvím rokujeme, abychom dostali určitou formu interpretace, výkladové pravidlo, jenž potvrdí, že není třeba mít obavy, pokud jde o Benešovy dekrety. Znovu opakuji - to, co žádá Česká republika, nemá nic společného s Benešovými dekrety," řekl dnes Fico v Bruselu.
"Chceme, aby se v závěrech summitu objevila pasáž schválená všemi 27 zeměmi, která bude formulovat vztah Charty a Benešových dekretů samozřejmě bez jejich pojmenování. Že tu není vztah mezi domácím právem a záležitostmi z minulosti a Chartou, která jde jen do budoucnosti," dodal.
Mandát pro summit si ve středu schválila vláda na svém mimořádném zasedání, jehož se účastnil předseda Poslanecké sněmovny Miroslav Vlček, předseda Senátu Přemysl Sobotka a kancléř prezidenta republiky Jiří Weigl.
Kdo zastupuje Česko na summituKromě českého premiéra Jana Fischera se účastní summitu i vicepremiér a ministr zahraničních věcí Jan Kohout, ministr pro evropské záležitosti Štefan Fülle, náměstek Marek Mora, stálá představitelka České republiky při EU Milena Vicenová a řada expertů. "Je zde docela široký a početný doprovod," řekl mluvčí vlády Roman Prorok. Hrad zastupuje kancléř Jiří Weigl. |
