„Tři ruské stíhačky ráno vstoupily do našho vzdušného prostoru. Stíhačky NATO zareagovaly a ruské letouny byly donuceny k ústupu. Estonská vláda se rozhodla požádat o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy,“ oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.
Článek 4 Severoatlantické smlouvy předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ukrajina vyškolí Poláky v boji proti dronům, dá jim přístup ke svým systémům |
„Rusko letos už čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což je samo o sobě nepřijatelné. Páteční vpád, kdy do našeho vzdušného prostoru vstoupily tři ruské stíhačky, je však bezprecedentně brutální,“ konstatoval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
„Rostoucí pokusy Ruska testovat hranice a jeho rostoucí agrese musí být řešeny rychlým zesílením politického a ekonomického tlaku,“ dodal Tsahkna. Jeho úřad si předvolal ruského diplomata, aby protestoval.
Nebezpečnou situaci v pátek oznámili také polští pohraničníci, podle nichž se dva ruští stíhači přehnali nad plošinou polské firmy Petrobaltic, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři.
Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat, řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře, asi 70 kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.
Nad vládou ve Varšavě se vznášel dron. Naváděli ho Běloruska a Ukrajinec |
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila incident v Estonsku za mimořádně nebezpečnou provokaci.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a vyzvala rychlému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
„NATO reagovalo okamžitě a proti ruským strojům v Estonsku vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ dodala.
Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině. Migy mířily k hlavnímu městu Tallinnu, než vzlétly italské stíhačky F-35, které byly vyslány do vzduchu, aby ruské stroje zahnaly, napsal web Politico s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací.
Útok posiluje jednotu NATO
Porušení estonského vzdušného prostoru odsoudili ministři britské, německé a francouzské vlády, jakož i ukrajinský prezident. Shodli se, že čin Ruska je nepřijatelný a nebezpečný. „Agresivní chování (ruského prezidenta Vladimira) Putina však pouze posiluje jednotu NATO a naše odhodlání stát za Ukrajinou,“ sdělil britský ministr obrany John Healey. S tím souhlasil německý ministr zahraničí Johann Wadephul, podle kterého okamžité zachycení stíhaček ukázalo připravenost NATO.
V Británii zatkli tři lidi podezřelé ze špionáže pro Rusko, podezřelých přibývá |
„Ruské stíhačky opět narušily vzdušný prostor NATO, tentokrát v Estonsku. To je nepřijatelné. Ruská destabilizace se rozšiřuje do nových zemí a směrů. Využívají k tomu všechny nástroje, od vměšování se do politických procesů, jako v Rumunsku a Moldavsku, až po narušování vzdušného prostoru, jako v Polsku, Rumunsku a nyní v Estonsku. To není náhoda. Jedná se o systémovou ruskou kampaň proti Evropě, proti NATO, proti Západu,“ zareagoval na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k systémové reakci a rázným krokům v odpovědi na ruské počínání.
Fiala označil protivníky za ruské kolaboranty
České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace. „Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost,“ uvedlo.
Rusko podle premiéra Petra Fialy narušením estonského vzdušného prostoru dál eskaluje napětí na východní hranici NATO a ukazuje svou agresivitu. Předseda vlády zdůraznil, že Česko musí razantně posilovat svou obranyschopnost. Dva týdny před sněmovními volbami na síti X napsal, že „ruští kolaboranti“ z opozičních uskupení Stačilo! a SPD se snaží voličům namluvit, že republice žádné nebezpečí nehrozí.
Evropa nemá levný recept na ruské drony a Moskva to ví. Pomoci může Ukrajina |
Incident se odehrál nedlouho poté, co Polsko v minulém týdnu zaznamenalo dvě desítky narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, přičemž některé z nich sestřelilo. Představitelé Polska, Německa, Evropské unie či Ukrajiny to označili za záměr Kremlu. NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla.
Ruská obrana průnik dronů do Polska nepopřela, tvrdí ale, že nešlo o úmysl. Polsko kvůli incidentu rovněž požádalo o aktivaci článku 4. V sobotu v Polsku znovu preventivně vzlétly bojové letouny v reakci na nové útoky ruských dronů na Ukrajině u hranic s Polskem.
Ruské letouny v Estonsku nekomunikovaly
Nynější incident se podle estonské veřejnoprávní stanice ERR odehrál ráno u estonského ostrova Vaindloo ve Finském zálivu v Baltském moři, který představuje nejsevernější bod pobaltské země.
Letadla se neohlásila a jejich odpovídače, tedy zařízení, která odpovídají na signály radaru tím, že vysílají zpět informace o letadle, byly vypnuté. Letouny ani nekomunikovaly s estonským řízením letového provozu.
Ruské drony po průniku do Polska mířily ke strategické základně NATO |
Pobaltská země tento týden oznámila, že v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Záměr vybudovat tuto obrannou linii oznámilo loni Estonsko společně s Lotyšskem a Litvou.
Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí SSSR, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Ruska mimo jiné navyšují své výdaje na obranu. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s ruským spojencem Běloruskem, nebo s oběma státy.
