„Velitel ozbrojených sil to dal najevo po diskusích s různými parlamentními stranami... Lidé se ptali, proč už estonské ozbrojené síly v Narvě nejsou,“ uvedl jeden z vysoce postavených velitelů estonské armády Vahur Karus.
Vojsko podle něj plánuje vybudovat v pohraničním městě základnu, kde se budou střídat různé jednotky a bude podle něj plnit také symbolickou funkci.
„Estonští vojáci budou umístěni ve městě, které leží přímo na hranici, v jedné z našich největších městských oblastí. Je to způsob, jak vyslat bezpečnostní signál,“ uvedl Karus.
Estonsko sdílí s Ruskem zhruba 300 kilometrů dlouhou hranici, jeho třetí největší město Narva leží přímo na ní, od Ruska ho odděluje stejnojmenná řeka.
Ruské vzducholodě se vznášejí nad hranicí NATO. Provokují, tvrdí Estonci |
Zhruba milionové Estonsko bývalo podobně jako další dvě pobaltské země Litva a Lotyšsko součástí Sovětského svazu. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyvolala ve všech třech zemích obavy i o vlastní bezpečnost. Všechny tři státy jsou nyní součástí NATO a také Evropské unie, patří mezi nejvěrnější spojence napadené Ukrajiny.
Pobaltské země od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a Estonsko podle agentury Bloomberg plánuje posílit svou východní hranici stovkami bunkrů a protidronových systémů.
Samotná Narva je dlouhodobě ohniskem napětí s Moskvou, poznamenal Bloomberg, podle něhož se město ocitlo v centru sporu mezi zeměmi o vymezení hranice v řece. Převážná většina z 50 000 obyvatel města je ruskojazyčných a mnozí mají i ruské občanství.
