Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvFrancouzská veřejnost si na neomalená a provokativní prohlášení konzervativního spisovatele a komentátora za poslední léta už zvykla. Ovšem to, co prohlásil loni v září na adresu nezletilých imigrantů, vyvolalo i na jeho poměry mimořádné pozdvižení.
„Tihle mladí, stejně jako ostatní migranti, už k nám nesmějí přicházet. Nemají tu co dělat. Musím to zopakovat. Kradou. Vraždí. Znásilňují. To je všechno, co dokážou. Musíme je poslat zpátky,“ prohlásil Zemmour v populární talk show na stanici CNews.
Jeho slova byla reakcí na útok z loňského září, při kterém mladý Pákistánec před bývalým sídlem časopisu Charlie Hebdo zranil sekáčkem na maso dva lidi. Několik lidskoprávních organizací a levicových politiků na Zemmoura následně podalo žalobu kvůli podněcování nenávisti.
Pro dvaašedesátiletého publicistu to nebyla žádná novinka. Za to, co hlásá, byl odsouzen už třikrát. Je na to hrdý. Naposledy dostal pokutu deset tisíc eur za projev, v němž šířil konspirační teorii takzvané velké výměny. Podle ní elity cíleně podporují proces nahrazení původního obyvatelstva Francie imigranty z Maghrebu a subsaharské Afriky.
 |
„Budou mladí Francouzi ochotní žít jako menšina v zemi svých předků? Pokud ano, pak si zaslouží být kolonizováni. Pokud ne, pak musí bojovat za své osvobození,“ prohlásil loni na sjezdu sympatizantů krajní pravice a bojovníků proti islámu.
Podle kritiků je Zemmour hlavním ideologem xenofobie a šovinismu, které postupně prorůstají do pravicového mainstreamu. Připomínají, že mezi jeho fanoušky patřil i krajně pravicový radikál, jenž před dvěma lety zastřelil před mešitou v Bayonne dva lidi.
„Zemmourova slova jsou skrytým ponoukáním k občanské válce,“ řekl listu Libération historik Gérard Noiriel. „Pokud mu někdo dává každý den prostor na zpravodajském kanálu, aby si trochu zlepšil sledovanost, tak si hraje s ohněm,“ napomenul vedení televizní stanice CNews.
Nezdařená integrace: Francie se zákonem snaží zabránit vzniku muslimských ghett |
Jeho stoupenci ho hájí, že v mainstreamových médiích boří letitá tabu. „Zemmour je beranidlo prorážející díru do prohnilého společenského systému, který si dlouhou dobu nepřipouštěl naprosto zřejmé věci,“ uvedl pro iDNES.cz publicista a odborník na francouzskou politickou scénu Josef Brož.
„Je politicky nekorektní, už léta otevřeně říká, že imigrace je pro francouzskou společnost velký problém. Že Francie si přijetím velkého počtu muslimů z bývalých kolonií sama vytváří pátou kolonu a na předměstích vzniká stát ve státě.“
Francouzská sebevražda
Zemmour se narodil v roce 1958 na pařížském předměstí Montreuil do rodiny berberských Židů, kteří uprchli před válkou v Alžírsku. Po studiích se vrhl na žurnalistiku a postupem času se vypracoval na hlavního politického reportéra pravicového deníku Le Figaro, kam dodnes píše sloupky.
Je to nesmírně plodný autor, který vydává v průměru jednu knihu za rok. Už na přelomu tisíciletí v životopise Jacquese Chiraka odpálil bombu: někdejší prezident podle něj během své první kandidatury tajně jednal s Jean-Marie Le Penem o podpoře před druhým kolem volby. Byl z toho skandál. Námluvy s fašistou a antisemitou? Nemyslitelné!
Zemmourovým hlavním tématem se časem stal úpadek Francie, který podle něj započal smrtí Charlese de Gaulla. V bestselleru Francouzská sebevražda (Le Suicide français) argumentoval, že někdejší hrdá velmoc se vinou generace revolučního roku 1968 řítí do pekel neoliberalismu, evropského federalismu a politické korektnosti.
„Naše politické, hospodářské, úřednické, mediální, intelektuální a umělecké elity plivou na hrob Francie a tančí na její chladnoucí mrtvole,“ napsal v knize, které se během pár měsíců prodalo na půl milionu výtisků.
Polovina země mu tleskala jako obratnému autorovi, který se nebojí říci nahlas ošklivou pravdu. Pro druhou půlku byl hysterickým šiřitelem apokalyptických vizí, demagogem a rasistou ospravedlňujícím maršála Pétaina – Zemmour k pobouření mnoha historiků napsal, že vichistický režim díky spolupráci s nacisty zachránil tři čtvrtiny francouzských Židů (pravdou ovšem také je, že kolaborační režim ochotně deportoval Židy z ostatních evropských zemí).
Vymažte muže ze svého života. Militantní feministka rozbouřila Francii |
V pamfletu První pohlaví zase odmítl to, co označuje za feminizaci či dokonce devirilizaci Francie. Muž je podle jeho přesvědčení od přírody sexuálním predátorem a emancipovaná žena je jen mýtus: ve skutečnosti je jen produktem kultury konzumu, která v ní našla ideálního zákazníka. Žena v hloubi duše touží být podrobena mužem, tvrdí Zemmour – problémem však je, že moderní muž byl „feministickou diktaturou“ sterilizován.
Od teroristického útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo se jeho hlavním tématem stala kritika islámu a imigrační politiky francouzských vlád. Z pozice alžírského žida si může dovolit říkat to, co by jinému neprošlo.
24. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Zemmoura za nezdar asimilace může i školství. „Francouzské elity kvůli pocitu postkoloniální viny už nechtějí učit historii naší země. Imigranti zase odmítají francouzskou kulturu či identitu. Jejich původní identita je pro ně na prvním místě,“ řekl listu The New York Times.
V jedné ze svých velkých polemik ostatně prosazoval, aby všichni, kdo přijímají francouzské občanství, dostali jméno podle křesťanského kalendáře. Republice tak prý dokážou, že to s asimilací myslí vážně. Při obhajobě svého nápadu se jednou tak rozohnil, že novinářce Hapsatou Sy (má senegalské kořeny) do očí řekl, že její jméno je urážkou Francie.
Byla z toho – jak jinak – opět velká aféra.
Velký obrat
Jako ideální tribuna Zemmourovi už dva roky slouží pořad Face à l’Info na zmíněném zpravodajském kanálu CNews, který je považován za oblíbenou stanici konzervativců a občas je srovnáván s americkou stanicí Fox News.
V době, kdy Francií stále rezonuje šok z vraždy Samuela Patyho a vláda vyhlásila válku takzvanému islámskému separatismu, mu naslouchá čím dál více lidí. Zatímco před dvěma lety jeho show sledovalo 300 000 lidí, dnes to je přibližně trojnásobek.
16. října 2020 |
I proto se spekuluje, že Zemmour by mohl svojí popularitu přetavit v politickou kariéru. Průzkum magazínu Valeurs actuelles naznačil, že jeho kandidaturu na prezidenta je připraveno podpořit třináct procent voličů. Jeho kampaň by prý mohl financovat miliardář Vincent Bolloré, spolumajitel mediální skupiny Vivendi, pod kterou spadá i kanál CNews.
Kontroverzní komentátor ke spekulacím o své možné kandidatuře zatím mlčí. Je si dobře vědom svých nedostatků: v politice má prakticky nulové zkušenosti, navíc by se musel vzdát pohodlné a dobře placené práce komentátora. I proto je podle odborníků jeho vstup do politiky vysoce nepravděpodobný.
Přesto může mít na výsledek prezidentských voleb, které se konají v dubnu příštího roku, nezanedbatelný vliv. Je velice pravděpodobné, že v druhém kole proti sobě opět stanou Emmanuel Macron a Marine Le Penová, předsedkyně Národního sdružení (dříve Národní fronta).
Poslední zprávy z Francie přitom naznačují, že předsedkyně nacionalistů je k ovládnutí Elysejského paláce blíže než kdykoliv předtím. V druhém kole by ji podle posledních průzkumů volilo 48 procent voličů, Macrona 52. To je daleko menší rozdíl než před čtyřmi lety, kdy jejich souboj dopadl poměrem 34 ku 66 procentům.
Macronovi věří jen třetina Francouzů, je to nejméně od jeho zvolení |
Hlavním důvodem je zloba levicových voličů. Zatímco ještě v roce 2017 se v druhém kole přiklonili na stranu centristy Macrona, aby zabránili vítězství krajní pravice, dnes jsou jeho politikou natolik znechuceni, že mnoho z nich radši zůstane doma.
Někdejší investiční bankéř se v jejich očích stal „prezidentem bohatých“, který chce navýšit věk pro odchod do důchodu, vyvolal protesty žlutých vest a jehož ministři v boji proti radikálnímu islámu přebírají slovník krajní pravice.
Demonstrace ne podporu Érika Zemmoura před redakcí listu Le Figaro (25. března 2010)
I proto je podle levicového listu Libération takzvaná republikánská fronta, která ve všech prezidentských volbách od roku 2002 zabránila Jeanu-Marie Le Penovi a později jeho dceři ve vítězství, prakticky mrtvá.
Možná ještě důležitější je fakt, že Národní sdružení se zbavilo nálepky fašistů a antisemitů a Le Penová léta úspěšně pracovala na tom, aby získala auru přijatelné republikánky. Svoji zásluhu na tom má i Éric Zemmour, přestože si od Le Penové udržuje odstup.
Vyvážejí „islamolevičáctví“. Francii dráždí teorie z amerických univerzit |
„Zemmour je podle mě klíčová figura, která rozhodne příští zápas mezi Le Penovou a Macronem. Je daleko distingovanější, elegantnější a chytřejší než je Le Penová. Představuje však myšlenkovou avantgardu, protože otevírá témata jako je imigrace či islám, která byla dříve na pravici považována za obskurní,“ vysvětluje Josef Brož.
Éric Zemmour se tak dá považovat za ideologa konzervativní kontrarevoluce, který pracuje na propojení republikánů s Národním sdružením. Není to ostatně tak dávno, co Zemmoura jeden novinářský kolega obvinil, že jeho hlavní ambicí je smazat rozdíl mezi tradiční a krajní pravicí. „Tak to jste mě pochopil naprosto správně,“ odpověděl mu Zemmour.
