Díky milionu dětí ze smíšených manželství, jež se podle průzkumu Evropské komise díky pobytům na Erasmu narodily, vzniká postupně celá nová populace „Evropanů“.
Páry z Erasmu se samozřejmě také rozvádějí. Což vytváří nové problémy - rozhodování o péči o děti u rodičů z různých evropských zemí. „Ale i tím se zabýváme a myslím, že se nám jako Evropské unii daří řešit problémy, které by nebyly, kdyby tu nebyla Evropská unie,“ říká s mírnou nadsázkou europoslanec a šéf právního výboru Pavel Svoboda.
Program Erasmus, který v těchto dnech slaví třicáté výročí vzniku, je ale celkově považován za jednoznačný úspěch téměř napříč celým politickým spektrem a za výkladní skříň Evropské unie jako takové.
„Budeme usilovat o to, aby se v rámci Erasmu dostal na semestr studia v zahraničí každý vysokoškolák,“ uvádí vysoký cíl česká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Přála bych si, aby toto privilegium nebylo omezeno jen na studenty,“ dodává tato lidovecká poslankyně.
Na zkušenou vyjíždí každý desátý vysokoškolák z ČR
V současnosti na studium do zahraničí vyjíždí přibližně každý desátý český vysokoškolák, loni bylo českých studentů přes osm tisíc a mířili většinou do Německa, Francie či Velké Británie. Průměrný grant, který od Erasmu unijní studenti dostávají, je 281 eur měsíčně (asi 7 000 korun) a doba strávená na studiu v zahraničí pět a půl měsíce.
„Výsledky zahraničního pobytu studentů jsou jednoznačné. Umějí lépe jazyky, snáze si hledají zaměstnání a už i mnozí čeští zaměstnavatelé dávají studentům, kteří v rámci Erasmu vyjeli studovat do zahraničí, při výběru mezi uchazeči přednost,“ říká Šojdrová, která zasedá ve školském výboru europarlamentu.
Cesta k tomu, aby se Erasmus stal ze současné stále ještě elitní záležitosti běžnou součástí i českého vysokoškolského studia, je však ještě dlouhá. Ze svého rozpočtu věnovala Evropská unie na Erasmus v roce 2015 pro celou EU přes dvě miliardy eur (to je asi 50 miliard korun). Na Česko to bylo necelých 40 milionů eur.
Pokud by se Erasmus měl týkat všech studentů vysokých škol v celé Unii, bylo by peněz potřeba přibližně desetkrát tolik, tedy dvacet miliard eur ročně.
Tato částka není nepředstavitelná, zvláště pokud EU dokáže ušetřit v jiných oblastech, které na rozdíl od Erasmu takový přínos nemají. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani chce podle serveru Politico výrazně seškrtat především výdaje na pomoc zemědělství, která tvoří stále podstatnou část rozpočtu EU.
„Pokud chceme změnit Evropu, musíme změnit unijní rozpočet,“ citoval server Tajaniho spolupracovníka. Dobrou zprávou je, že jeden z velkých přispěvatelů - Británie - se chce na Erasmu podílet a platit na něj i po případném odchodu z Unie.
Podpora Erasmu jako úspěšného projektu, který pomáhá i lepšímu uplatnění evropských vysokoškoláků, jde přitom napříč evropskými politickými uskupeními. „Ti, kdo studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, mají dvakrát vyšší šanci najít si zaměstnání než ti, kteří do zahraničí nevyjeli,“ říká sociálnědemokratická europoslankyně Olga Sehnalová.
Dětí bude přibývat
Vedle zlepšení úrovně znalosti cizích jazyků nebo následného uplatnění na pracovním trhu se evropským politikům líbí i vytváření národnostně smíšených manželství. Jejich rostoucí počet svým způsobem nahrává myšlence jednotné Evropy, v níž hrají národní státy a národnost stále menší roli.
„Přibližně jeden ze tří studentů programu Erasmus si našel při pobytu v zahraničí partnera pro dlouhodobý vztah. Mnoho z těchto studentů si zahraničního partnera i vzalo a podle našich odhadů se z těchto svazků už narodilo až milion dětí,“ řekla v roce 2014 tehdejší komisařka pro vzdělání Androulla Vassiliouvá.
Vzhledem k tomu, že počet účastníků v programu Erasmus neustále roste - z 291 tisíc v roce 2014/2015 až na 347 tisíc v příštím akademickém roce - bude přibývat zřejmě rychle i těchto „erasmovských dětí“, jež se narodí i díky tomuto programu.
