K větším kosmickým ambicím Evropy v konkurenci Spojených států a Číny vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která však podle AFP byla k možnému pilotovanému programu zdrženlivější.
Evropské země zapojené do průzkumu vesmíru v čele s Francií, Německem a Itálií na závěr summitu podepsaly deklaraci o tom, že Evropská unie se musí zavázat ke skutečné evropské kosmické politice. AFP poznamenala, že deklarace jednomyslnou podporu nezískala, neboť pod dokument se nepodepsaly Česko, Rakousko, Estonsko, Finsko a Rumunsko. O důvodech se agentura nezmiňuje.
Macron v projevu stanovil několik milníků, které by podle něj Evropa měla v nadcházejících deseti letech ve svém kosmickém programu uskutečnit. "Chci vidět do dvou let první evropskou nákladní loď Nyx zakotvit u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), do pěti let přistání evropského lunárního modulu Argonaut na povrchu Měsíce," prohlásil francouzský prezident. "A do deseti start prvního evropského pilotovaného modulu z Kourou s evropskými a dalšími astronauty na palubě," dodal.
Nový impuls stavby centra vesmírné agentury, do hry se vrací vyřazená společnost |
Kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně používají Evropané ke startu svých raket Ariane. Za vyvíjenou nákladní lodí Nyx stojí evropská společnost The Exploration Company. Ta vedle chystané nákladní lodi Nyx Earth uvažuje i o dalších variantách, které by náklad dopravovaly i na oběžnou dráhu kolem Měsíce či na lunární povrch. Plánuje i pilotovanou variantu Nyx Crew, jak dříve uvedl portál European Spaceflight.
Macronova výzva přišla poté, co šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher na středečním uzavřeném jednání s ministry a státními představiteli žádal o větší finanční zdroje k rozvinutí nezávislého evropského vesmírného sektoru. "Budeme pasažéři, nebo piloti?" zeptal se Aschbacher přítomných podle zápisu, jehož kopii AFP získala. Aschbacher rovněž poukazoval na rychlý vývoj kosmické technologie v zemích po celém světě, od satelitů přes průzkum Měsíce a Marsu.
Pilotované lety s sebou nesou vysoké výdaje. Aschbacher uvedl, že by to v následujících deseti letech vyžadovalo každoroční investice za zhruba jednu miliardu eur (asi 24 miliard Kč). Doplnil, že závislost na jiných partnerech je rovněž nákladná. "Nákupy letů pro evropské astronauty od zahraničních poskytovatelů by během deseti let stály pět miliard eur (121 miliard Kč).
Trump chce do roku 2030 zvýšit počet amerických letů do vesmíru |
Šéf ESA zdůraznil, že výdaje na nákup míst pro evropské astronauty podporují jen zahraniční kosmický sektor a ne Evropu, která tak přichází o vytváření souvisejících pracovních míst, technologické kapacity a autonomii.
Macron dále hovořil o tom, že Evropané musí mít do deseti let všude a bez hluchých míst kvalitní připojení srovnatelné s mobilním standardem 5G. V této souvislosti se obrátil na telekomunikační operátory, provozovatele satelitních soustav a průmyslové hráče, aby vytvořili evropskou alianci pro přímé propojení telefonů se satelity bez nutnosti pozemních antén.
Von der Leyenová zdůraznila význam budované satelitní soustavy IRIS2, která má Evropě poskytnout nezávislost na amerických telekomunikačních řešeních, jakým je například Starlink miliardáře Elona Muska.
Francouzská diplomacie na síti X uvedla, že summit ukázal, jakým rozmachem prochází vesmírný sektor. Během summitu bylo učiněno 51 oznámení za asi 20 miliard eur. Zhruba pět miliard eur (121 miliard Kč) tvoří smlouvy a investice, na 15,7 miliardy eur (381 miliard Kč) je pak určeno pro IRIS2.
AFP uvedla, že k summitu, který Francie organizovala společně s Německem, se nepřipojily velké americké společnosti včetně Muskovy firmy SpaceX.
