Některé armády údaje emisí uhlíku zveřejňují, podle vědců jde však o informace přinejmenším nespolehlivé nebo neúplné. A to proto, že armádní letadla, lodě a vojenská cvičení Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů z roku 1997 a také Pařížská dohoda z roku 2015 nepojímají s odůvodněním, že údaje o spotřebě energie a paliv armádami by mohly ohrozit národní bezpečnost.
Ekologické skupiny Tipping Point North South (TPNS) a The Conflict and Environment Observatory (CEOBS) nyní společně s akademiky z britských univerzit v Lancasteru, Oxfordu a Queen Mary prosazují komplexnější a transparentnější vykazování emisí.
Skupiny své stanovisko opírají o výzkumné práce, vedou kampaně a konference. V únoru dokonce vyzvaly klimatický orgán OSN, aby v Rámcové úmluvě o změně klimatu (UNFCCC) zahrnul též všechny vojenské emise, a to vzhledem k jejich významu pro globální evidenci skleníkových plynů. „Naše klimatická krize už si vynechávání emisí spojených s konflikty dál nemůže dovolit,“ napsaly.
Šéf NATO elektrotanky nečeká. Klima je důležité, ale armády musí být silné |
Pomoc, obnova a mír
Evidencí celosvětových emisí se bude zabývat „první globální inventura“, která se uskuteční na klimatickém summitu COP28 ve Spojených arabských emirátech (SAE) koncem listopadu. Ta zhodnotí, jak daleko jsou země od klimatických cílů stanovených Pařížskou dohodou.
Zatím ovšem existuje jen málo známek toho, že by se v letošním roce objevila jakákoliv hmatatelná odezva na požadavek environmentálních skupin.
Klimatický orgán OSN v e-mailové odpovědi sdělil, že neexistují žádné konkrétní plány změn v zahrnování vojenských emisí. Tato otázka by nicméně mohla být projednána na budoucích summitech, včetně COP28 v Dubaji.
Podle předsednictva SAE bude jedním z témat dvoutýdenního summitu „pomoc, obnova a mír“. Bližší podrobnosti ale nespecifikovalo.
Tryskáčem na summit o změně klimatu. Lídři států se stali terčem kritiky |
Existují nicméně náznaky, že některé armády se připravují na změny v požadavcích na podávání zpráv v nadcházejících letech, jiné zase dělají kroky ke snížení svého dopadu na klima, míní Reuters.
Například NATO vytvořilo metodiku, podle níž budou její členové data vykazovat. Nový Zéland zkoumá, zda by mohl zahrnout čísla z jeho zahraničních operací. Británie a Německo se zase snaží řešit nedostatky ve svých zprávách, uvedli představitelé obrany.
Kampaně za klima sází na celebrity. Ty mohou odvracet pozornost od problému |
Washington také vyslal zástupce americké armády a námořnictva na loňský klimatický summit COP27 v Egyptě, což bylo poprvé, co se delegace Pentagonu zúčastnila celosvětového klimatického summitu. Spotřeba ropy a emise americké armády přitom klesají.
Americká Agentura pro obrannou logistiku, která dohlíží na nákup ropy, uvedla, že v roce 2022 bylo nakoupeno 84 milionů barelů, což je téměř o 15 milionů méně než v roce 2018. Emise loni mezitím klesly na 48 milionů tun z 51 milionů tun v předchozím roce.
Podle profesorky mezinárodních vztahů z Oxfordu Nety Crawfordové k poklesu spotřeby pohonných hmot přispělo stažení amerických vojsk z Afghánistánu a Iráku, zavádění technologií obnovitelných zdrojů energie, úspornější vozidla a také menší počet a rozsah vojenských cvičení. Pomohlo také širší využívání bezpilotních letounů.
Válka na Ukrajině
Skupiny lobbující u OSN za zrušení výjimek pro vojenské letouny též poukazují na prudký nárůst emisí v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Zpráva nizozemského odborníka na uhlíkové účetnictví Lennarda de Klerka odhaduje, že prvních 12 měsíců války na Ukrajině vyvolalo čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci Singapuru, Švýcarska a Sýrie dohromady.
Rusko válku živí ropou a plynem. Ukrajinu postavíme zelenou, říká klimatoložka |
Akademici z Oxfordu a londýnské univerzity Queen Mary pořádají v září v Oxfordu konferenci o vojenských emisích, jejímž cílem je vytvořit nový výzkum, který by mohl pomoci při změnách požadavků na podávání zpráv.
Ukrajina toto úsilí podporuje, sdělil mluvčí ukrajinského ministerstva životního prostředí, a bude usilovat o podporu vlád na COP28 pro transparentnější vykazování vojenských emisí. Podle expertů na bezpečnost však diskuse může zpomalit právě otázka regionální bezpečnosti.
