"Soud se rozhodl odsoudit k smrti 529 obžalovaných a 16 jich osvobodil," uvedl právník Ahmad Šaríf. Proti verdiktu se lze odvolat. Před soudem stanulo 153 odsouzených, zbývající byli již dříve propuštěni, dostali se ven na kauci nebo byli na útěku a proces probíhal v jejich nepřítomnosti. Příbuzní odsouzených, kteří se shromáždili před soudní budovou, propukli po vynesení verdiktu v křik a pláč.
Proces začal teprve o uplynulém víkendu - v sobotu. Soudce tehdy odmítl žádost obhajoby, která chtěla více času na prostudování spisů. Advokátům dal soud jen 24 hodin na to, aby obhajobu předložili v písemné podobě. Jednání pak soudce odročil na pondělí.
Jak řekl agentuře AP jeden z advokátů Jásir Zídán, obhájci se ani dnešního vynesení rozsudků nemohli zúčastnit. "To už překročilo všechny meze, je to nepřijatelné," komentoval verdikt právník Muhammad Zaría, který v Káhiře vede středisko zabývající se ochranou lidských práv. "Egyptské soudnictví se změnilo z nástroje pro dosažení spravedlnosti na nástroj pro vykonání pomsty," dodal Zaría s tím, že pondělní rozsudek se může stát precedentem jak v historii egyptského soudnictví, tak i pokud jde o tribunály kdekoli jinde na světě.
"Jde o vůbec nejrychlejší proces a rovněž počet odsouzených k smrti je největší v historii soudnictví," doplnil advokát Nabíl Abdal Salám, který zastupuje některé stoupence Muslimského bratrstva a hájí i samotného Mursího.
V úterý začne u soudu v provincii Mínja další velký proces se stoupenci Muslimského bratrstva. Podobným obviněním tam čelí celkem 683 obžalovaných, mezi nimiž je i vůdce Muslimské bratrstva Muhammad Badí.
Muslimské bratrstvo pod tlakem armády
V Egyptě bylo v minulých osmi měsících od svržení prezidenta Muhammada Mursího zatčeno na 16 tisíc lidí. Mezi zadrženými je asi tři tisíce vysoce postavených členů Muslimského bratrstva.
Egyptská vláda už v prosinci loňského roku zařadila Muslimské bratrstvo, které Egyptu vládlo do léta, k teroristickým organizacím (více se dočtete zde).
Organizace vznikla v Egyptě v roce 1928 a prosazovala islám i násilnými útoky. Za vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka měla zakázánu politickou činnost. Po Mubarakově pádu v roce 2011 se dostala k moci legálně ve volbách a do čela země se postavil její prezidentský kandidát Muhammad Mursí.
Bratrstvo ani Mursí však nedokázali Egypt řídit způsobem přijatelným pro liberální kruhy a kladli velký důraz na islám. Konaly se proti nim pravidelné a bouřlivé protesty. Armáda v červenci Mursího přinutila odstoupit a dosadila pak dočasnou vládu, kterou podporuje. Ta postupně odstavila bratrstvo od moci.
Největší demonstrace na podporu Muslimského bratrstva v Egyptě probíhaly loni v srpnu. Podporovatelé organizace se několikrát střetli s armádou. Zemřelo na tisíc lidí, protesty se táhly několik týdnů (přečtěte si o nich zde).
Pouliční nepokoje v Egyptě z ledna letošního roku:
26. ledna 2014 |
