Poutníci po staletí mířili na horu Sinaj, aby si připomněli cestu Mojžíše a navštívili klášter svaté Kateřiny ze šestého století. Areál spravovaný řeckou pravoslavnou církví je jedním z nejdéle nepřetržitě fungujících křesťanských míst na světě a uctívají ho židé, křesťané i muslimové.
Nyní je kdysi klidná pouštní lokalita předmětem sporu. Egyptská vláda tu v roce 2021 spustila ambiciózní turistický projekt, který slibuje síť luxusních hotelů, návštěvnické centrum, rozšíření letiště či lanovku na Mojžíšovu horu. Úřady ho prezentují jako „dar Egypta celému světu a všem náboženstvím“ a tvrdí, že zároveň posílí turistiku i uchová dědictví.
Egypt dokončil investice do areálu pyramid. Jen muzeum stálo víc než miliardu dolarů |
„Projekt je příležitostí využít kouzlo této oblasti a povýšit ji na budoucí globální destinaci, kterou musíte navštívit, a uctít tak její duchovní, náboženský, archeologický a historický význam jako útočiště nebeských vír,“ napsal státní deník Egypt Today.
Kritici ale varují, že projekt mění krajinu zapsanou na seznamu UNESCO k nepoznání. Stavby už zasáhly planinu el-Raha, kde podle Bible čekali Izraelité na Mojžíše. Nové silnice narušují oblast, kterou OSN dříve vyzdvihovalo jako „vzácnou kombinaci přírodní krásy a duchovní izolace“.
Beduíni se obávají vytlačení
Projekt těžce dopadl také na místní beduínskou komunitu čítající asi čtyři tisíce lidí. Vláda mnohé jejich domy za minimální kompenzaci srovnala se zemí a dokonce si vymínila přemístění ostatků jejich předků ze zdejšího hřbitova, aby se tak uvolnilo místo pro obří parkoviště.
One of the world's most sacred places [Monastery of St Catherine, Sinai] is being turned into a luxury mega-resort.
https://t.co/N9p6BNFiMZ https://t.co/GCFzBWtPR1
„Tohle není rozvoj, jak ho beduíni vnímají. Je to svět, se kterým nesouhlasili, svět, který navždy změní jejich místo v jejich domovině,“ řekl stanici BBC spisovatel Ben Hoffler, jenž s komunitou spolupracuje.
Přestože vláda tvrdí, že chce modernizovat i beduínské oblasti, mnozí se obávají, že dopadnou stejně jako dříve při budování letovisek u Rudého moře v 80. letech minulého století. „Beduíni byli lidmi tohoto regionu. Pak přišel průmyslový turismus a oni byli vytlačeni – nejen z podnikání, ale i fyzicky z pobřeží,“ uvedl egyptský novinář Mohannad Sabry.
Napětí se ještě vyostřilo poté, co egyptský soud loni rozhodl, že klášter leží na státním pozemku a má pouze „právo užívat“ území, na němž stojí.
OBRAZEM: Krajina, kolosy, beduíni. Čeští egyptologové 60 let fotili svoji práci |
Řecká pravoslavná církev reagovala pobouřeně. Klášter uchovává vzácné křesťanské rukopisy a relikvie a zároveň netradičně i malou mešitu. Jeruzalémský patriarchát zdůraznil, že už prorok Mohamed mu udělil listinu ochrany, a označil jej za „ztělesnění míru mezi křesťany a muslimy“.
Řecko v reakci tlačilo na Káhiru, aby ochránila řeckou identitu kláštera, a obě vlády nakonec podepsaly společné prohlášení o jeho kulturním významu. Samotný spor o vlastnictví půdy ale zůstává nevyřešený.
Obavy sdílejí i mezinárodní instituce. UNESCO vyzvalo Egypt, aby zastavil výstavbu a připravil plán ochrany, zatímco organizace World Heritage Watch navrhla zařadit areál na seznam ohrožených památek. Patron nadace sv. Kateřiny, britský král Karel III., označil klášter za „velký duchovní poklad, který by měl být uchován pro budoucí generace“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
