Schvalovací proces, během něhož členové sboru hlasovali o každém z 234 článků návrhu ústavy zvlášť, začal již ve čtvrtek a trval celých 19 hodin.
Umírněné, přesto stále islamistické hnutí Muslimské bratrstvo, z něhož Mursí vzešel, doufá, že rychlé schválení pomůže vyřešit nejnovější politickou krizi. Tu zhruba před týdnem vyvolal nový Mursího dekret, který jej kromě jiného fakticky postavil nad justici. Tento krok vyvolal obavy opozice (liberálové, křesťané, levice), že se nový prezident a jeho bratrstvo vydali směrem k diktatuře.
Opozice proto již týden demonstruje na loňskou revolucí proslaveném náměstí Tahrír v centru Káhiry, ale i v jiných egyptských městech. Podle zpravodajských agentur mohlo v pátek dorazit do centra Káhiry i více než 200 tisíc lidí. Ke střetům nedošlo, demonstrace na podporu Mursího mají proběhnout až v sobotu.
Řadu opozičníků na náměstí vyhnal i jeden z muslimských kazatelů, který během velké páteční modlitby přirovnal prezidenta Mursího k proroku Mohamedovi. I islámský Prorok jako vůdce věřících disponoval výjimečnou mocí, proto by podobnou silou měl být nyní obdařen také Mursí, uvedl duchovní. Tato slova nemile překvapila nejen liberály, ale i oddané muslimy.
Co se týče neobvykle svižného schválení návrhu ústavy, to hodnotí většina opozice jako snahu protlačit skrze referendum co nejrychleji základní zákon obsahující islámské, místy až islamistické prvky. Tedy nikoli jako snahu uklidnit situaci.
Dokument schválili jen islamističtí členové ústavodárného shromáždění - křesťané a liberálové totiž jednání tohoto orgánu již dlouho bojkotují. Ústavodárné shromáždění je tvořeno nejen poslanci, ale i právními experty. Agentura AP si všimla, že návrh schvalovali muži s předpisově muslimskými vousy a jen čtyři ženy, všechny členky islamistických uskupení.
Co se píše v ústavě? Šaría zůstává
Muslimské bratrstvo spěchá s referendem i proto, že mu hlavně ve městech zřejmě klesá popularita. Do konce roku by však asi dokázala zmobilizovat své členy, kteří by ve venkovských oblastech zařídili návrhu podporu.
Co se píše v navrhované ústavě? Návrh ústavy zmiňuje šaríu, tedy široký soubor právních i sociálních norem, jako hlavní zdroj práva v Egyptě. Potud nic nového: na šaríu se více či méně odkazují základní zákony většiny islámských zemí, Egypt svrženého prezidenta Husního Mubaraka nevyjímaje. Podle znalců jsou však tentokrát principy šaríi posíleny v neprospěch prvků civilního práva, i když je zřejmé, že Muslimské bratrstvo v řadě ohledů přijalo liberálnější postoje typické pro velká egyptská města.
Ochránci lidských práv vidí problém kupříkladu i v tom, že návrh jednoznačně nezmiňuje rovnost žen a mužů - shromáždění se prý neshodlo na formulaci. Ústava sice zachovává svobodu vyznání, ale výslovně zmiňuje jen "abrahámovská náboženství". Patří sem jistě křesťanství, judaismus a islám, podle některých výkladů i víra bahá´i, jejíž členové byli v Egyptě diskriminováni. Není jasné, zda budou bahá´isté dále upozaďováni, jistě však nový zákon nepočítá s podporou (kupříkladu) buddhismu.
Ústava výslovně zmiňuje, že ve sporných případech se zákonodárci mají obrátit na učence z al-Azharu, nejprestižnější náboženské univerzity sunnitského světa.
Prezident může podle nového návrhu být v čele země jen dvě čtyřletá období. A členové Národní demokratické strany, která byla oporou loni svrženého autoritářského prezidenta Husního Mubaraka, nesmějí napříště alespoň podle tohoto návrhu kandidovat v žádných volbách. Nově také navrhuje dozor civilistů nad donedávna Egyptu de facto vládnoucí armádou.
Ústavodárné shromáždění si evidentně pospíšilo, aby návrh ústavy schválilo ještě předtím, než Nejvyšší ústavní soud v neděli rozhodne o tom, zda tento orgán rozpustí. Tento krok soudu je považován za otevřený odpor proti Mursího dekretu. V neděli by měli soudci hlasovat také o tom, zda rozpustí horní komoru parlamentu, která je stejně jako ústavodárné shromáždění z velké části v rukách islamistů. Mursí se dostal do křížku se soudci, protože jeho dekret omezuje především jejich pravomoci. Soudcům neumožňuje rozpustit parlament ani rozhodovat o legitimitě ústavodárného výboru, který sestavil nový základní zákon země.
Situace je velmi nepřehledná, ale v zásadě platí, že Muslimské bratrstvo nyní vládne, řídí parlament, ústavodárné shromáždění a pomocí Mursího dekretů se na dva měsíce postavilo nad justici. To se nelíbí většině soudců, kteří pocházejí z Mubarakových časů, ale ani opozici, které bojuje za liberálnější zákony.
