Naposledy svou kandidaturu stáhl ve středu právník a opoziční aktivista Chálid Alí. „Bylo to těžké a, upřímně, trpké,“ popsal své pocity z chvíle, kdy se rozhodl, že volební klání po necelých třech měsících kampaně vzdá.
Ještě nedávno přitom tvrdil, že z boje neodstoupí. Kandidoval i v roce 2012, kdy skončil sedmý. Nyní říká, že v Egyptě už nejsou podmínky pro rovnou politickou soutěž a že se vláda v poslední době snažila jeho kampaň zhatit.
Prezidentkou Egypta se chce stát profesorka obviněná z uctívání Satana |
Policie například zatkla několik jeho příznivců, další zastrašovaly bezpečnostní složky a Alímu se nedařila ani samotná registrace do seznamu kandidátů. Všichni uchazeči se musejí registrovat do pondělí 29. ledna, první kolo voleb se uskuteční od 26. do 28. března. Případné druhé kolo pak bude o měsíc později - 24. až 26. dubna.
Alí byl pro současného prezidenta Abdala Fattáha Sísího posledním opravdovým soupeřem. Trnem v oku se mu stal zejména předloni, kdy mu soud dal za pravdu a zrušil rozhodnutí egyptské vlády přenechat dva strategické ostrovy v Rudém moři Saúdské Arábii.
Sísí nakonec krok, který vyhnal naštvané Egypťany do ulic, i přes zákaz soudců protlačil a Alí byl navíc loni v září odsouzen za to, že údajně udělal před soudní budovou vulgární gesto. Nyní čeká na rozsudek odvolacího soudu. Pokud by původní verdikt potvrdil, Alí by nemohl kandidovat.
Poté, co sám odstoupil, se tak z nadcházejících voleb stává spíše referendum o kvalitách Sísího dosavadní vlády, píše deník The New York Times. Ochránce lidských práv Alí totiž své trpké rozhodnutí oznámil jen den poté, co byl zadržen někdejší náčelník generálního štábu armády Sámí Anán. I on se chtěl stát egyptským prezidentem.
Veřejně svůj úmysl vyhlásil 20. ledna s tím, že chce ochránit svou zemi před špatnou politikou, a úřady požádal, aby se ke kandidátům chovaly nestranně. Nezabralo to, o čtyři dny později si pro něj přišla policie.
Egyptský rikša v televizi sepsul Sísího, teď po něm pátrá premiér |
Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky a expertky na Blízký východ a severní Afriku Terezy Jermanové si zájemci o post egyptského prezidenta na vlastní kůži vyzkoušeli, že jsou ve vážném nebezpečí. Zahraniční média zmiňují zastrašování, snahy znemožnit lidem kandidaturu, úřady mnohým z nich také jejich registraci zrušily.
„Nejhůře dopadl plukovník Ahmad Konsova, který byl vojenským tribunálem v prosinci odsouzen na šest let vězení za to, že svou kandidaturu ohlásil ve vojenské uniformě - tedy proto, že je stále sloužící voják, a to ačkoliv v roce 2014 předložil svou rezignaci. Ta však nebyla přijata,“ uvedla Jermanová pro iDNES.cz. Z podobného důvodu nakonec odstoupil i Anán. „Ten byl dokonce obviněn z toho, že své propouštěcí dokumenty zfalšoval,“ pokračuje expertka.
Soudy si vymýšlejí záminky, jak kandidáty z voleb vyřadit
Armáda také Anána obvinila, že se v rámci své kandidatury proti ní snaží poštvat civilní obyvatelstvo. Jako záminku k jeho zadržení mohla podle agentury AP použít i dopis, ve kterém mu prominentní člen zakázaného Muslimského bratrstva Júsif Nadá jmenuje podmínky, za kterých by ho hnutí ve volbách podpořilo.
Jednou z nich je i propuštění Sísího předchůdce ve funkci Muhammada Mursího z vězení. Toho armáda v čele se Sísím svrhla v roce 2013. Od té doby prezident tvrdě zakročil proti několika tisícům islamistických stoupenců Mursího a také nechal uvěznit řadu sekulárních aktivistů.
V Egyptě je hůř než za Mubaraka, lidé mizí beze stopy, říká politoložka |
Sám Sísí s nynějším oznámením kandidatury dlouho vyčkával a vyjádřil se až 19. ledna. Své protikandidáty při tom označil za zkorumpované a neschopné vykonávat funkci. „Jeho vítězství bude téměř jisté, nic ho tedy k předhánění se v oznamování kandidatury nehonilo. Ani mezinárodní prostředí na něj nijak netlačí, a vzhledem k tomu, že se už zbavil téměř všech protikandidátů, problémem může být už snad jen nízká volební účast,“ míní Jermanová.
„I s tou si však v posledních volbách uměl poradit - prodloužil volby o jeden den, nechal zavřít obchodní centra a pohrozil, že bude skutečně vymáhat pokutu za nepřijití k volbám - ta existuje, jen se dosud nikdy nevymáhala,“ vysvětluje. Mezi Sísího soupeři však nebyli všichni tak nezkušení, jak prezident tvrdí.
Soupeři nejsou o moc lepší než Sísí, režim by se příliš nezměnil
O nejvyšší post se od listopadu ucházel i Ahmed Šafík, expremiér a bývalý velitel egyptského vojenského letectva. Po nástupu Mursího v roce 2012 uprchl do Spojených arabských emirátů, odkud byl počátkem prosince vyhoštěn zpět do Egypta. A krátce nato byli zatčeni tři jeho spolupracovníci.
Aktivní účast ve volbách podle agentury Reuters Šafík nakonec zrušil 7. ledna. „Šafík byl nařčen z vlastizrady za to, že svou kandidaturu oznámil na katarské stanici al-Džazíra, která je kvůli špatným vztahům Egypta a Kataru obviňována z podpory terorismu. Soudy si vymýšlejí nejrůznější záminky, jak potenciální kandidáty z prezidentského zápasu vyřadit,“ říká expertka.
Kromě kandidátů, kteří od začátku nemají příliš velké šance na zvolení, jako je třeba profesorka literatury Mona Princeová obviněná z uctívání Satana, byl mezi uchazeči ještě jeden potenciálně silný soupeř - Anvar Sadat, synovec a jmenovec bývalého vládce Egypta. Ten zase údajně zažil takový tlak od úřadů, že svou kampaň nemohl ani rozjet. Hotely mu odmítaly pronajmout kongresové sály, tiskárny vytisknout propagační plakáty.
Podle článku serveru Egypt Independent z 19. ledna bylo v zemi třiadvacet potenciálních kandidátů. Skutečný počet se ukáže v pondělí po uzavření registrací. Poté, co výše jmenovaní odstoupili, už podle všeho zbývá jen jeden známý kandidát - excentrický a prostořeký právník a fotbalový funkcionář Mortada Mansúr. Ten však v minulých volbách nakonec podpořil Sísího.
Když opoziční aktivisté a politici svou kandidaturu ohlašovali, nejspíš věřili, že demokratická volba je možná. Postupně však zjistili, že se spletli.
„Tento režim je poměrně mladý, Sísí byl poprvé zvolen prezidentem až v roce 2014, a letošní prezidentské volby jsou tak od té chvíle první příležitostí otestovat, kde leží ‚červené linie‘ toho, co je a není možné,“ míní Jermanová.
Podle ní se v egyptské společnosti dlouhou dobu probírá, že Sísí nemá v armádě nebo mezi vlivnými podnikateli zas až takovou podporu. „Asi existoval pocit, že čelit mu by mohlo být možné. Pro jeho prodemokratické protivníky jsou volby příležitostí ukázat, že tyto síly pořád existují, a že se nebojí se Sísím utkat.“
Egyptský historik a bývalý šéf Centra blízkovýchodních studií na univerzitě v americkém Berkeley Nezar al-Sajjád pro al-Džazíru řekl, že od voleb očekává předem zinscenované divadlo, ve kterém Sísí dvěma až třem nastrčeným kandidátům povolí zisk ve výši maximálně pár procent. Žádní opravdoví soupeři jako Sadat, Šafík či Alí tam nebudou.
„Nutno ale říct, že mezi kandidáty byli především lidé spjatí s minulým režimem a armádní generálové. Tedy lidé, kteří nekandidují s cílem přinést demokratickou změnu. Pokud by kandidovali, spíš by to byla soutěž o to, jakou podobu bude tento nedemokratický režim mít a jaká osobnost v něm bude mít moc - tedy, zda to bude Sísí, nebo někdo jiný, podobný,“ dodává Jermanová.
