Snowden je bývalým spolupracovníkem americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA). V roce 2013 zveřejnil utajované informace tajných služeb, jež mimo jiné dokládaly, že rozvědky sbíraly telefonní záznamy týkající se milionů Američanů.
Snowden je za vyzrazení těchto informací stále stíhán americkými úřady, před nimiž se od roku 2013 ukrývá v Rusku. Soud ve čtvrtek rozhodl, že shromažďování záznamů porušovalo americké federální zákony a mohlo být i protiústavní.
„Nikdy jsem si ani nepředstavoval, že se dožiju toho, že naše soudy odsoudí aktivity NSA jako nezákonné a ve stejném rozsudku ještě uznají moje zásluhy na jejich odhalení,“ napsal Snowden na Twitteru.
„Rozsudek je vítězstvím pro naše právo na soukromí,“ napsala vlivná nevládní organizace Americká unie občanských práv (ACLU) s tím, že rozhodnutí soudu „činí zřejmým, že hromadný sběr telefonních záznamů Američanů ze strany NSA porušoval ústavu“.
Špehování hraje klíčovou roli v boji s terorismem
Informace o sběru dat o telefonní aktivitě Američanů - o tom kdo, jak, kdy, kde a s kým mluvil - byla první a zřejmě nejvýbušnější částí Snowdenova odhalení v britském listu The Guardian. Američtí činitelé do té doby tvrdili, že NSA nikdy vědomě nesbírala žádná data o amerických občanech.
Společnost je ohledně Snowdena rozdělená, míní Trump. Zváží pro něj milost |
Poté, co Snowden program odhalil, začali představitelé tajných služeb argumentovat tím, že špehování hraje klíčovou roli v boji s domácím terorismem.
Odkazovali se přitom především na případ čtyř lidí ze San Diega, kteří čelili obvinění, že pomáhali náboženským radikálům v Somálsku.
Americké úřady tvrdily, že čtveřici se podařilo odsoudit právě díky záznamům shromážděným NSA. Soud však uvedl, že takové tvrzení „neodpovídá obsahu utajených záznamů“.
