"Je celkem ponižující vědět, že se někde ve světě obchoduje s naším dědictvím," vysvětluje americkému deníku The New York Times dvaatřicetiletá archeoložka Gladiz Collatupová. Společně s o čtyři roky starší historičkou umění Soniou Rojasovou se probírají poštovními balíky směřujícími za hranice Peru. Právě poštu totiž nejčastěji využívají nepoctiví sběratelé, aby dostali peruánské artefakty do světa.
K archeologii ji přivedla náhodaArcheologická kariéra Gladiz Collatupové začala úplnou náhodou v roce 2006. Pracovala tehdy pro místní energetickou firmu, která právě začínala s výstavbou nové elektrárny. Při kopání základů však rypadla bagrů odhalila šestici mumií z patnáctého století. Protože na stavbě nebylo, kam je bezpečně uložit, vzala je Collatupová do domu svých rodičů. "Nadšení z toho nebyli," vzpomíná. Zajímavá příhoda ovšem její život od základů změnila. |
Jen za loňský rok zaznamenala dvojice ochránkyní národního dědictví 22 úspěšných akcí, letos už hlásí 7 zásahů. V balících se našel předkolumbovský textil i keramika, šavle z 19. století i olejomalba znázorňující svatou Annu, jak učí Pannu Marii číst. "Jsou to jen drobnosti, ale na tom vůbec nezáleží," tvrdí Collatupová, podle které jsou všechny předměty součástí peruánské národní identity. A tu je třeba za každou cenu ochránit.
Pašovat incké památky se vyplatí
Problémové zásilky většinou míří do USA. Posílají je třeba obyčejní turisté, kteří často ani netuší, že porušují zákony. Kromě nich se však poštovních služeb snaží zneužít i nejrůznější sběratelé či překupníci. A ti dobře vědí, co dělají.
Historické památky z říše Inků představují poměrně lukrativní byznys. Například v pařížské pobočce aukční síně Sotheby's se v březnu vydražilo 150 takových předmětů zhruba za 13 milionů dolarů, což je v přepočtu více než čtvrt miliardy korun. Protesty peruánské, mexické, guatemalské a kostarické vlády vyšly nadarmo, prodeji se jim nepodařilo zabránit.
Pašerákům navíc hrozí jen velmi nízké tresty. Od roku 2007 za vyvážení cenných památek z Peru neskončil nikdo ve vězení. Padlo jen několik pokut ve výši 1 900 dolarů, tedy asi 37 tisíc korun. "A teď si to porovnejte s částkami, které jim vynese prodej v aukci," stěžuje si Blanca Alvová z peruánského ministerstva kultury.
Právě její úřad proto přišel s programem, kterému se na poště v Limě věnují Collatupová s Rojasovou. Kromě toho se peruánská vláda aktivně snaží dostat zpátky i cennosti, které se ze země vypařily v minulosti.
Před měsícem se podařilo dostat zpátky do Peru 125 artefaktů z USA, Mexika či Švýcarska. Starožitnosti se vracejí i z depozitářů univerzity Yale v americkém Connecticutu. Ty pocházejí většinou z proslulého inckého města Machu Picchu.
