Počet nákaz spalničkami ve Spojených státech je nejvyšší za tři dekády, zjistila studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Nemoc, která se šíří ve vyspělých státech jen stěží, se tak v jedné z nejvyspělejších z nich rozmáhá dosud nevídanou rychlostí.
Mezitím americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy prohlásil, že „neexistuje žádná bezpečná a účinná vakcína“, a oznámil, že hodlá zkoumat i údajnou souvislost mezi očkováním a autismem.
Vítej, dětská obrno. Florida jako první stát USA ruší povinné očkování, i u školáků |
Před jeho nástupem do úřadu varovalo 77 držitelů Nobelovy ceny s tím, že jeho dosazení do čela ministerstva by „ohrozilo veřejné zdraví a podkopalo globální vedoucí postavení Ameriky v oblasti zdravotních věd“. Přesto ho americký prezident Donald Trump ministrem jmenoval. Země, která byla dlouhodobě hybatelem pokroku ve vědě, tak čelí nejistotě ohledně dalšího směru svého vědeckého vývoje.
„Věda v USA se od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období otřásá v základech – došlo k mnoha změnám, pozastavením grantů, propouštění špičkových odborníků, univerzity a výzkumné instituce nemohou přijímat nové studenty,“ popisuje situaci novinářka píšící o vědě Pavla Hubálková.
„Patrná je obrovská nejistota, která nejspíše bude mít dlouhodobé a celosvětové dopady, protože došlo k pozastavení mnoha důležitých vědeckých projektů a například klinických studií nových léčiv,“ řekla iDNES.cz.
Na druhou stranu podle ní existuje také skupina lidí, kteří zastávají „alternativní“ a vědecky nepodložené názory, a ti díky svému postavení nebo vlivu sociálních sítí mohou být více slyšet.
Francouzského vědce odmítli pustit do USA. Vyjadřoval se kriticky o Trumpovi |
Podobnou váhu sociálním sítím přikládá i amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. „Pandemie v kombinaci se silou sociálních sítí zesílila hlas protivědeckých kruhů a někteří politici jejich hlas vyslyšeli (například RFK Jr.) a efektivně je tematizovali ve svých kampaních.“
„Nyní vidíme vtělení Kennedyho MAHA (Make America Healthy Again, pozn. red.) do trumpovského MAGA (Make America Great Again, pozn. red.), a tedy i sílu federální administrativy prosazovat názory a přístupy donedávna považované za nepřípustné a nevědecké, oslabovat důležité vědecké a zdravotnické organizace,“ dodává pro iDNES.cz Beneš.
„Komunikace vědy musí být polidštěna“
Jedním z důvodů, proč lidé ztrácí důvěru ve vědce, je i jejich komunikace. „Lidé nevěří cihlovým zdem, věří jiným lidem. Musíme nechat vyniknout lidskost, protože právě té lidé věří,“ řekla v rozhovoru na půdě Harvardovy univerzity epidemioložka Katelyn Jetelinaová. Podle ní je proto důležité prokazovat lidskost v komunikaci a přibližovat vědu způsobem, který je lidem blízký a zná jejich potřeby a problémy.
Důležitým milníkem v nárůstu nedůvěry veřejnosti k odborníkům se podle amerického výzkumníka Matthewa Motty z Bostonské univerzity stal rok 1994, kdy došlo k významnému rozkolu v tom, jak americká veřejnost důvěřuje expertům. Důvodem mohl být mimo jiné například vzestup soukromých televizí.
Motta však upozorňuje, že důvěra k odborníkům nemusí mít nutně ideologický, tedy republikánský či demokratický, dělitel. Vědě nedůvěřují jak republikáni, tak demokraté. Nicméně lidé zastávající konzervativní postoje mají podle jeho výzkumu tendenci zpochybňovat odborníky častěji. Nutno podotknout, že lidé, kteří nedůvěřují vědě, jsou v USA stále v menšině.
Vyhazov tisíce pracovníků ze školství v USA. Rušíme byrokracii, hájí se ministryně |
Amerikanista Beneš vidí kořeny takzvaného antiintelektualismu dokonce dříve. „Hnutí MAGA, ale vůbec celá nová pravice od 60. a 70. let 20. století, je do nezanedbatelné míry antiintelektuálním hnutím,“ míní.
I podle Jetelinaové jsou to právě sociálně sítě, odkud v současnosti čerpá polovina Američanů zdravotnické informace, a je proto potřeba umět je používat. Vědecká obec a instituce by se tak podle ní měly adaptovat na tuto změnu.
„Víme, že mnoho lidí získává alespoň některé informace o veřejném zdraví prostřednictvím sociálních sítí. Pouze 30 procent Američanů věří zprávám. Každý druhý Američan získává informace o zdravotní péči na sociálních sítích, a proto musíme ve veřejném zdravotnictví držet krok s dobou a být tam. Sociální média jsou naprosto nedílnou součástí komunikace vědy. Institucionální kultura se proto potřebuje změnit i v této oblasti,“ zdůraznila Jetelinaová.
Američané si přejí větší vliv vědy na zákony
Souvislostí mezi politickým přesvědčením, hodnotovou orientací a důvěrou ve vědce se zabývala také čerstvá studie z 68 zemí světa, na níž se podíleli také čeští vědci. Americká veřejnost v ní ukázala silnou důvěru ve vědce a obsadila 12. příčku. Na pětibodové škále dosáhla hodnoty 3,86. To svědčí o vysoké důvěře americké veřejnosti ve vědu. Politická špička však věděcké důkazy, zvlášť klimatické a zdravotní, mnohdy zpochybňuje.
„V případě USA hraje specifickou roli právě politická orientace – nižší důvěru zaznamenáváme u pravicově a konzervativně orientovaných občanů, což může korespondovat právě se současnými společenskými trendy, mimo jiné i posilováním protiočkovacích narativů,“ uvedla s odkazem na studii, na níž se podílela, výzkumnice z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tereza Klabíková Rábová.
Masakr v rozpočtu NASA je přihrávkou na smeč Číně |
Pozoruhodným aspektem této studie bylo právě i zkoumání toho, zda by Američané chtěli, aby se vědci ze své odborné pozice více zapojovali do tvorby zákonů. Až 55 procent Američanů by si takovou spolupráci přálo.
Výzkum také odhalil, že 58 procent dotázaných by chtělo, aby vědci předkládali politikům svá zjištění a až 80 procent se vyslovilo pro stejné kroky směrem k veřejnosti.
Lze tedy dovodit, že americká veřejnost by si přála větší propojení vědců a politické špičky, nicméně stále přetrvává jev politizace vědeckých témat, kdy si politici přebírají vědecká témata. „Zjištěné skutečnosti svědčí o rozporu mezi konáním politické reprezentace ztělesněné Donaldem Trumpem a deklarovanými postoji americké veřejnosti,“ míní Klabíková Rábová.
Důvěra ve vědce v Česku
Průzkum, na němž se podílela Klabíková Rábová, vyvrací také rozšířenou představu o krizi důvěry v tuzemsku. Česko se na pětibodové škále umístilo několik příček pod Spojenými státy s hodnotou důvěry 3,44.
„I u nás veřejnost volá po srozumitelném a častějším zprostředkovávání výzkumných zjištění. Souhlasilo s tím 73 procent dotázaných,“ uvedla Klabíková Rábová. Nicméně větší vliv vědy na tvorbu zákonů si přála už jen čtvrtina dotázaných. Podobně více než čtvrtina váhala mezi odpověďmi souhlas–nesouhlas.
Naopak jako problematické vnímá novinářka Hubálková zkreslení vědeckých závěrů během pandemie covidu-19 ze strany médií. Podle studie, kterou provedla výzkumná agentura CERGE-EI, devadesát procent lékařů věřilo a doporučovalo očkování. „Lidé se ale domnívali, že očkování věří pouze 57 procent lékařů. K tomuto zkreslení nejspíše přispěla média, protože dávala stejný prostor příznivcům i odpůrcům očkování, což u lidí vyvolalo mylnou představu, že ani odborníci se neshodnou,“ míní Hubálková.
