Obamova administrativa se v reakci na případy střeleckých masakrů v amerických školách rozhodla zpřísnit prověrky zájemců o pořízení zbraní. Součástí rešerše se tak stalo nejen ověření minulosti ve federálních rejstřících, ale také dotaz na sociální správu, zda daná osoba není vedena jako mentálně postižená či zda nemá stanoveného opatrovníka.
Kritici tohoto opatření tvrdili, že omezení je příliš široké a že je nespravedlivé vůči postiženým lidem. Republikány ovládaný Senát proto poměrem hlasů 57 proti 43 odsouhlasil zrušení zmíněné regulace.
Republikánský senátor Charles Grassley, který stál v čele boje za zrušení regulace, řekl, že nařízení nespravedlivě stigmatizovalo osoby se zdravotním postižením a porušovalo jejich ústavní právo nosit zbraně.
„Je-li u konkrétních lidí pravděpodobné, že se budou chovat násilně vzhledem k povaze jejich nemoci, pak vláda musí stanovit, s kterými nemocemi se toto riziko pojí,“ dodal Grassley v reakci na to, že mezi psychické poruchy se řadí například i poruchy spánku, nebo poruchy příjmu potravy.
Republikáni tradičně s regulací zbraní nesouhlasí a odvolávají se na druhý dodatek americké ústavy, který občanům USA umožňuje vlastnit a nosit zbraň.
Se zrušením regulace nesouhlasí šéf preventivní kampaně na ochranu před násilím spojeného se zbraněmi Dan Gross. „Nenechte se mýlit, toto hlasování mělo jediný cíl a to naplnění již tak přetékajícího bazénu zbrojního průmyslu novými zákazníky na úkor těch, kteří mohou v nebezpečí zranit jak sebe, tak své okolí,“ řekl Gross.
Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických zaručuje občanům právo držet a nosit zbraně a vytvářet milice. Kromě toho platí téměř v každém členském státu USA ještě státní zákony týkající se držení zbraní.
