Dunaj, druhá nejdelší řeka Evropy protékající deseti zeměmi, je za běžného stavu v Novém Sadu široký několik stovek metrů. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu a rekordně vysokým teplotám ale z řeky nyní zbyl jen úzký pás, který úřady udržují bagrováním dna. Téměř polovina koryta je zalitá vodou dosahující výšky zhruba pouhý metr.
„Nasadili jsme téměř celou naši kapacitu na bagrování dna... Máme potíže udržet naše vodní kanály splavné po celé jejich délce,“ řekl Reuters představitel srbského ministerstva dopravy.
 |
Zatímco se ze snížené hladiny Dunaje ve vedrech těší obyvatelé Nového Sadu, Srbsko má kvůli nízkému průtoku potíže s přepravou uhlí pro zásobování místních elektráren. Ty se na výrobě elektřiny v zemi podílejí přibližně ze dvou třetin. Energetická společnost EPS tento měsíc uvedla, že nízký průtok vody v letošním roce způsobil meziroční pokles výroby ve vodních elektrárnách o 27 procent.
Nízký stav srbských řek a stojatá voda také ohrožují volně žijící zvířata a rybolov v Srbsku, uvedla Marija Trivunčevičová z rybářského sdružení v autonomní provincii Vojvodina, jejíž je Novi Sad správním střediskem.
Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa |
Dlouhotrvající vedra a sucha působí problémy po celé Evropě. Kromě lesních požárů, které zasáhly země od Španělska po Německo včetně Česka, má počasí dopady i na stavy velkých řek jako je Rýn, Loira či Pád. Dopady jsou rozsáhlé, od omezení zavlažování pro zemědělství po říční dopravu či energetiku. Podle posledních údajů Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) vykazuje známky sucha zhruba polovina území Evropy.
