Republikáni získali 48 křesel. Volební účast ve druhém kole se vyšplhala na 66,6 procenta, což je nejvíce za posledních čtyřicet let. Žádný z bloků nebude mít většinu v 577členném Národním shromáždění, potvrzují výsledky zveřejněné francouzským ministerstvem vnitra.
Bezprostředně po uzavření volebních místností a zveřejnění odhadů ve 20 hodin se ujal slova Jean-Luc Mélenchon, lídr krajně levicové strany Nepoddajná Francie (LFI), která je nejsilnějším hráčem levicového bloku.
Výsledek voleb je podle Mélenchona obrovskou úlevou pro miliony Francouzů. „Levice zachránila republiku,“ prohlásil. Mélenchon žádal odstoupení premiéra Gabriela Attala a jmenování vlády v čele s LFI. Přihlížející v jednu chvíli oslovil jako soudruhy.
 |
Složení funkční vlády bude podle předběžných výsledků složité. Francii podle prvních analýz čeká povolební pat, Mélenchon v projevu prohlásil, že s blokem Spolu prezidenta Macrona spolupracovat nehodlá. Paktování s levicí zase odmítli Republikáni. Sám Mélenchon před volbami prohlašoval, že na premiérském postu v případě vítězství netrvá, cílem je pro něj stabilní vláda.
Levice v kampani slibovala růst minimální mzdy o 200 eur na 1600 eur (asi 40 tisíc korun) čistého měsíčně. Rovněž prosazuje progresivnější zdanění příjmů, desetiprocentní nárůst příspěvků na bydlení nebo zastropování cen energií a základních potravin.
„Francie v neděli večer řekla ne nástupu Národního sdružení k moci,“ prohlásil šéf Socialistické strany Olivier Faure. Odmítl, že by se jeho strana, která je členem levicového bloku, zapojila do jakékoliv názorově nejednotné vlády, čímž v podstatě stejně jako Mélenchon vyloučil spolupráci s Macronovým táborem. Zástupci levice se po deváté hodině večer přesunuli na zaplněné náměstí Republiky, kde Mélenchon přednesl další projev.
Národní fronta bude těžit z povolebního chaosu, shodují se analytici |
Se smířlivým projevem vystoupil premiér Attal. „Demokraticky jste se vyjádřili, a to ve velkém počtu,“ poděkoval voličům. Boj proti krajní pravici byl podle něj jeho povinností. „Žádná z extremistických stran nesloží většinu,“ připomněl. „To, že jsem byl premiérem, bylo největší poctou mého života. Zítra složím do rukou prezidenta svou demisi,“ dodal Attal.
Zklamání u Národního sdružení
Viditelně zklamaný předseda Národního sdružení Jordan Bardella v projevu poděkoval voličům a připomněl, že pro jeho stranu jde o historický úspěch, dosud měla v parlamentu 88 mandátů. „Emmanuel Macron dotlačil Francii do období nejistoty a nestability,“ uvedl. Jeho partaj „odmítla politické ústupky“, což podle Bardelly vedlo k horšímu výsledku ve druhém kole, než se očekávalo.
According to early estimates of the French election, the leftwing alliance is on course to win the most seats in parliament — beating Marine Le Pen's far-right party.
Here’s how the results are projected to look 👇
Follow our live blog for updates: https://t.co/0ANGKUbNcf https://t.co/rlz1CkPkuj
Šéfka poslanců za Národní sdružení Marine Le Penová, která svůj mandát obhájila už v prvním kole, poukázala na nárůst počtu mandátů pro svou partaj ve srovnání s volbami v roce 2022. Macron je podle Le Penové v neudržitelné situaci a vítězství její strany bylo v neděli jen oddáleno. Podle všeho odkazovala na prezidentské volby, které Francii čekají v roce 2027, Le Penová v nich je favoritkou.
Elysejský palác krátce po oznámení předběžných výsledků vydal krátké tiskové prohlášení: „Prezident jakožto takzvaný ručitel všech státních institucí bude respektovat vůli francouzského lidu.“ Macron v současnosti podle prohlášení analyzuje výsledky voleb, reagovat však bude až po sečtení všech hlasů. Podle listu Le Monde se Macron v neděli večer k výsledkům veřejně nevyjádří. Ústava prezidentovi neukládá, do kdy musí pověřit nového premiéra sestavením vlády. Podle médií mohou vyjednávání trvat přinejmenším několik dní.
Váhající Macron i menšinová vláda. Kam se vydá po volbách rozpolcená Francie? |
Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová, šéf Republikánů Éric Ciotti nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.
Obavy z nepokojů
Úspěch levice se slavil na náměstích v centrech Paříže nebo v Rennes. Tisíce příznivců levice zaplnily pařížské náměstí Republiky. Lidé žádali odchod moderátora Cyrila Hanouny, který před pár dny slíbil rezignovat, pokud vyhraje levice, což považoval za nemožné.
Zhruba 500 lidí v Rennes mělo původně v plánu zapíjet žal z úspěchu nacionalistů, nakonec ale slavili úspěch levice. Le Figaro z Rennes informuje o zásahu policie proti antifašistickému pochodu za použití slzného plynu.
„V Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva.“ Tusk ocenil výsledky voleb ve Francii |
Tisíce lidí čekaly na ohlášení výsledků voleb v Nantes, později se vydaly na cestu městem a házely na policii lahve a dělobuchy, píše AFP. Centrum Lyonu je neklidné, objevily se světlice, píše Le Monde.
Všichni proti Národnímu sdružení
Francie byla pro parlamentní volby rozdělena do 577 jednomandátových obvodů. Celkem 76 poslanců si místo v Národním shromáždění zajistilo už v prvním kole 30. června. Ve druhém se rozhodovalo ve zbylých 501 obvodech. Kandidáti Národního sdružení postoupili ve 446 případech. Tři nebo čtyři kandidáti soupeřili v 92 obvodech, zhruba ve 400 obvodech měli Francouzi na výběr ze dvou kandidátů.
Francouzský premiér Attal a Mélenchon po prvním kole vyzvali k odstoupení ty kandidáty z jejich politických táborů, kteří se v prvním kole ocitli na třetích místech. Chtěli tak snížit šance kandidátů krajní pravice pro druhé kolo. Stejný pokyn svým spolustraníkům dal i šéf partaje Horizonty Édouard Philippe. Jejich výzvu uposlechlo přes 200 kandidátů, více než polovina byla z levicového bloku, asi třetina zastupovala provládní tábor. Tato taktika podle předběžných výsledků zafungovala.
Francouzské parlamentní volby 2024 |
V Nové Kaledonii zmítané nepokoji ve volbách do francouzského Národního shromáždění v jednom ze dvou obvodů zvítězil zastánce nezávislosti tohoto francouzského souostroví v Tichém oceánu. Stoupenec odtržení od Francie tam získal poslanecký mandát poprvé od roku 1986, píše agentura AFP.
Emmanuel Tjibaou získal 57,44 procent hlasů a bude prvním poslancem usilujícím o nezávislost od roku 1986, kdy parlament opustil jeho názorově spřízněný předchůdce. Tentýž rok byl také ostrov volební reformou rozdělen na dva obvody, což podle zastánců nezávislosti nahrálo stoupencům setrvání Nové Kaledonie ve svazku s Francií.
Střety a demonstrace v Nové Kaledonii vypukly v květnu v reakci na novelu ústavy, kterou projednával francouzský parlament. Novela by v ostrovním regionu rozšířila volební právo, jež dosud mají jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žijí nejméně od roku 1998. Kanakové se obávají, že změna by oslabila jejich hlasy a snížila pravděpodobnost schválení samostatnosti v případném referendu. Paříž naopak tvrdí, že opatření je nutné k posílení demokracie.
30. června 2024 |
