Drony armádě dodala britská zbrojní firma Kraken Technology Group, která kamery nakoupila od třetí strany. Ta podle informací deníku poskytla ujištění ohledně jejich bezpečnosti.
Vyšetřování však odhalilo, že kamery součástí bezpilotních vodních dronů odesílaly na IP adresu v Číně takzvanou „heartbeat communication“. Jde o automatické signály, které informují druhou stranu, že je zařízení připojené k internetu a funguje správně.
Na Krymu mohou ukrajinské drony ničit sedmkrát více cílů. Brzdí je peníze, tvrdí velitel |
Podle britského ministerstva obrany však neexistují žádné důkazy o tom, že by byly do zahraničí odeslány citlivé údaje nebo data ministerstva. Objev přesto podle deníku vyvolal obavy o národní bezpečnost. „Mohlo dojít k ohrožení personálu s bezpečnostní prověrkou v ústředí Special Boat Service (SBS) v Poole v hrabství Dorset,“ uvedl deník.
Bezpilotní čluny mohly podle The Telegraph ohrozit i bezpečnost citlivých schůzek. Nacházely se totiž v blízkosti setkání vysoce postavených představitelů speciálních sil a jejich kamery zůstávaly aktivní i v době, kdy byly samotné čluny vypnuté.
Podle zdroje The Telegraph blízkého ministerstvu obrany tvořily drony součást budoucího balíčku, který Spojené království nabídlo s cílem zajistit svobodu plavby v Hormuzském průlivu.
Přípravy na britské plány v Perském zálivu probíhaly právě s využitím těchto dronů. Podle zdroje deníku jde o „závažné selhání při kontrole původu komponentů“ a o platformu, v níž ministerstvo „ztratilo důvěru“.
Kanadská stážistka NATO pracovala pro Čínu, tvrdí agentura. Úřady to nepotvrdily |
Samotné ministerstvo obrany však trvá na tom, že nedošlo k ohrožení žádných dat resortu. „Bezpečnost našeho vybavení, sítí a dat bereme nesmírně vážně,“ uvedlo jeho tiskové oddělení. Konzervativci v reakci vyzvali vládu, aby naléhavě prověřila své vybavení kvůli případným skrytým čínským komponentům.
Královská námořní pěchota využívá drony K3 Scout od března letošního roku. Britské námořnictvo jich v rámci programu Project Beehive pořídilo 20 za zhruba 12,3 milionu liber (asi 340 milionů korun). Po odhalení bezpečnostního problému ministerstvo obrany odpojilo kamery od internetu.
