„Všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru. Ukončil jsem šest neukončitelných válek. Nikdo nic takového v tak krátké době nedokázal,“ prohlásil Trump koncem září na Valném shromáždění OSN.
Zmínil konflikty mezi Izraelem a Íránem, Kongem a Rwandou, Indií a Pákistánem nebo Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž poslední dvě jmenované země dříve opakovaně mylně označil za „Albánii a Áberbájdžán“ a stal se terčem vtipů i mezi světovými lídry.
Prezident USA si rovněž postěžoval, že nezískal uznání za Abrahamské dohody normalizující vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy. Jejich podpis se odehrál za jeho prvního funkčního období v roce 2020.
Pákistán nominoval Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Prezident po ní dlouho touží |
Trump se Nobelovu výboru připomněl také na zářijovém setkání amerických generálů a admirálů. „Nečekám, že dostanu Nobelovu cenu. Výbor ji dá nějakému chlapovi, který neudělal ani zatracenou věc,“ řekl s shromáždění tím, že by to bylo „velkou urážkou naší země“.
Trumpovu kandidaturu na ocenění „za mimořádný přínos k míru a bratrství mezi národy“ nadnesli i členové jeho vlády. Zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Nobelův výbor by se měl „konečně pustit do práce“ a udělit cenu jeho šéfovi. Agentura Bloomberg uvádí, že tuto otázku projednával také při soukromých rozhovorech s evropskými představiteli. Na propagaci této myšlenky se podílel i ministr zahraničí Marco Rubio.
Trump hovořil s Hamásem o ukončení války v Gaze. Jednání označil za pozitivní |
Stranou kampaně podle Bloombergu nezůstal ani americký obchodní sektor. Šéf společnosti Pfizer Albert Bourla nedávno pochválil Trumpa za vedení projektu „Operace Warp Speed“ na vývoj vakcín proti covidu-19.„Taková snaha by si obvykle zasloužila Nobelovu cenu míru,“ uvedl.
Trump by mohl zvýšit cla
Nezávislý Nobelův výbor, jehož pět členů jmenuje norský parlament, agitaci zaznamenal. „Všímáme si, že média věnují velkou pozornost určitým kandidátům,“ řekl listu Le Monde jeho tajemník Kristian Berg Harpviken.
Lobbing podle něho není nic nového. „Letos probíhá několik kampaní, některé jsou sofistikovanější než jiné, a proto je těžší je odhalit. Lidé přijíždějí do Osla, aby přednášeli, navštěvovali Nobelův institut nebo se snažili setkat s členy výboru v naději, že podpoří kandidáta,“ uvedl.
Trump se na Nobelovu ptal v červenci při telefonátu s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem, s nimž měl hovořit primárně o clech.
Trump volal do Norska Stoltenbergovi. Poptával Nobelovku za mír |
„Agresivní taktika“ amerického prezidenta norské odborníky podle Le Monde sice překvapila, výbor ale zůstává pokusy o ovlivnění nepohnutý.
Norsko očekává páteční rozhodnutí Nobelova výboru s napětím. Vláda se totiž podle Bloombergu obává, jakou reakci by mohl Trumpův případný neúspěch vyvolat, a to zejména na poli mezinárodního obchodu.
USA sice představují jen tři procenta norského vývozu, zvýšení cel nebo omezení týkající se Norské investičního fondu by ale bylo nežádanou komplikací. Trumpova vláda už letos v létě zavedla patnáctiprocentní clo na dovoz z Norska, stejně jako v případě Evropské unie.
Nobelovu cenu míru získala japonská organizace přeživších atomových bomb |
Nebylo by to poprvé, co udílení Nobelových cen skončilo pro Norsko odplatou. Peking před jejich udílením v roce 2010 varoval, že ocenění jakéhokoli čínského disidenta bude mít vážné důsledky. Výbor tuto hrozbu ignoroval a cenu získal vězněný aktivista za lidská práva Liou Siao-po. Peking následně zmrazil diplomatické kontakty s Norskem a zastavil jednání o volném obchodu. Vztahy se podařilo obnovit až po šesti letech.
O Nobelovu cenu míru se letos uchází 338 kandidátů, včetně 94 organizací. Mezi nominovanými je i ruská opozičnice Julija Navalná, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ugandský bojovník za lidská práva Franka Mugisha nebo švédská aktivistka Greta Thunbergová.
