Trump rovněž uvedl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl v neděli odděleně sejít s představiteli Tálibánu a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním.
„Pokud nesouhlasí s příměřím během těchto velice důležitých mírových rozhovorů a zabijí 12 nevinných lidí, pak zřejmě stejně nemají sílu na to, aby vyjednali smysluplnou dohodu,“ napsal Trump na Twitteru.
Radikální hnutí obvinil, že pomocí útoku na nevinné lidi chce pouze „zlepšit svou vyjednávací pozici“.
Tálibán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid v prohlášení uvedl, že důsledkem Trumpova rozhodnutí budou jen další mrtví Američané a další ztráty na majetku Spojených států. „Budou to Američané, kdo kvůli skončení rozhovorů utrpí víc než kdokoli jiný,“ konstatoval mluvčí.
Dodal, že jednání pokračovalo hladce a že obě strany se dohodly na tom, že vnitroafghánské rozhovory začnou 23. září.
Agentura AP poznamenala, že Trumpovo sdělení bylo překvapivé i proto, že z něj vyplývalo, že prezident byl ochoten hostit představitele Tálibánu v Camp Davidu jen pár dnů před výročím teroristických útoků z 11. září 2001.
V odvetě za tyto útoky Američané vtrhli do Afghánistánu, kde svrhli režim Tálibánu, jenž chránil vůdce teroristické sítě Al-Káida zodpovědné za útoky z 11. září. Od té doby v Afghánistánu přišlo o život více než 2 400 amerických vojáků.
Zrušení jednání také odporuje Trumpově slibu stáhnout z Afghánistánu americké vojáky a po 18 letech ukončit zapojení USA do tohoto konfliktu. Prezident však byl pod tlakem afghánské vlády a některých amerických zákonodárců, kteří Tálibánu nevěří a domnívají se, že je příliš brzy na stažení amerických sil.
....only made it worse! If they cannot agree to a ceasefire during these very important peace talks, and would even kill 12 innocent people, then they probably don’t have the power to negotiate a meaningful agreement anyway. How many more decades are they willing to fight?
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 7, 2019
Afghánskou armádu stále podporujeme, ujistil Pompeo
Podle agentury DPA není z Trumpova vyjádření zcela zřejmé, zda se jedná o definitivní zrušení vyjednávání nebo zda budou rozhovory pouze dočasně přerušeny. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo však v neděli v televizním rozhovoru řekl, že jednání s Tálibánem je „prozatím“ mrtvé.
Washington z něj odvolává svého vyslance Zalmaye Khalilzada, aby s ním dohodl další postup. Čtvrteční pumový útok v Kábulu byl podle Pompea „přes čáru“ a Tálibán musí změnit své chování.
Lítost a strach. 15 let zabíjel pro Tálibán, teď se před ním skrývá |
Ministr dodal, že Washington neomezí podporu afghánské armádě a bude dál tlačit na Tálibán, aby dodržel závazky plynoucí z mírových jednání. „Pokud nebudou dodržovat sliby, které nám dávali po týdny, ne-li měsíce, pak prezident v tlaku neustoupí a my neomezíme podporu afghánským bezpečnostním silám,“ řekl Pompeo v televizi Fox News.
„Skutečný mír nastane, až Tálibán přestane zabíjet Afghánce, přistoupí na příměří a na přímé jednání s afghánskou vládou,“ uvedla kancelář afghánského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí.
Zvláštní zmocněnec Evropské unie pro Afghánistán Roland Kobia prohlásil, že během září se v Afghánistánu musejí konat prezidentské volby, protože země potřebuje politické vedení posílené mandátem od občanů. Prezidentské volby jsou plánovány na 28. září, Tálibán je však odmítá. „Volby jsou teď důležitější než kdy jindy,“ řekl Kobia.
Při čtvrtečním útoku Tálibánu kromě příslušníka americké armády zemřel také rumunský voják a deset afghánských civilistů. Sebevražedný útočník odpálil vozidlo napěchované výbušninami na kontrolním stanovišti v centru města poblíž čtvrti s vládními budovami, velvyslanectvím Spojených států a sídlem mise NATO.
Války v Afghánistánu a Iráku nám za to nestály, míní Američané |
Jednalo se už o druhý útok Tálibánu v afghánském hlavním městě v tomto týdnu, pondělní akce sebevražedného atentátníka si vyžádala nejméně 16 mrtvých a 119 zraněných.
Atentáty v Kábulu a rozsáhlé útoky Tálibánu na severoafghánská města Tálibán, který v Afghánistánu momentálně ovládá nejrozsáhlejší území od roku 2001, vedl s představiteli Spojených států rozhovory o ukončení letitého konfliktu od července 2018. Jednat přímo s afghánskou vládou hnutí odmítlo. Vyslanec Khalilzad začátkem týdne uvedl, že obě strany se na mírové dohodě „v zásadě“ domluvily.
Útoky v Kundúzu a Púli Chumrí z minulého týdne podle agentury Reuters vyvolávaly pochybnosti, zda mírová dohoda povede ke konci násilností v Afghánistánu. „Uzavření mírové dohody se skupinou, která nadále zabíjí nevinné lidi, nemá smysl,“ uvedl prezident Ghaní.
Návrh počítal mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence. V první fázi stahování mělo během 135 dní z Afghánistánu odejít 5000 ze 14 000 amerických vojáků.
V Afghánistánu je 20 000 zahraničních vojáků, většina z nich jsou Američané. Válka, která v zemi trvá od roku 2001, si podle odhadů vyžádala životy 31 000 civilistů.
V Kábulu útočil Tálibán. Bomba zabila nejméně 14 lidí (červenec 2019):
7. srpna 2019 |
