Prezident k vytvoření památníků osobností amerických dějin vydal exekutivní nařízení. Zástupci Bílého domu i ministerstva vnitra se odmítli vyjádřit k tomu, jak jeho seznam „největších Američanů, co kdy žili“ vznikal. AP připomíná, že Trumpův plán může spadnout pod stůl, pokud by v listopadu v prezidentských volbách zvítězil Joe Biden, pravděpodobný kandidát demokratů.
Agentura AP napsala, že na Trumpově seznamu, o němž mluvil v pátek v projevu pod horou Mount Rushmore, chybí kdokoliv z indiánů nebo Hispánců.
Trump by v Národní zahradě amerických hrdinů rád viděl například „otce zakladatele“ Spojených států, jako byli George Washington a Thomas Jefferson, někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, hrdiny z druhé světové války Douglase MacArthura a George Pattona.
Hnutí za práva Afroameričanů mají zastupovat sochy Martina Luthera Kinga mladšího a filantropky Harriet Tubmanové. Postavy mají být podle Trumpova záměru realistické, nechce, aby šlo o modernistická nebo abstraktní díla.
Prezident mezi ty, kdo si takovou poctu zaslouží, zahrnul i ne-Američany, „kteří v historii významně přispěli k objevení, rozvoji, nezávislosti nebo budoucnosti Spojených států“, uvedla na svých internetových stránkách britská BBC. Jde například o španělského mořeplavce Kryštofa Kolumba, kterého ovšem Indiáni za žádného hrdinu nepovažují, připomínají naopak, že jeho objevy vedly k zotročení a vykořisťování původních obyvatel bílými kolonizátory.
Trump v uplynulých týdnech opakovaně odsoudil svrhávání a ničení soch historických osobností během demonstrací kvůli rasové nespravedlnosti a policejní brutalitě v souvislosti se smrtí černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou v Minneapolisu.
Demonstranti chtěli strhnout sochu Andrewa Jacksona před Bílým domem. Policie proti nim zakročila:
