Tři desítky amerických měst včetně New Yorku, Los Angeles nebo Chicago čekají od ledna těžké časy. Donald Trump voličům slíbil, že po jeho nástupu nedostanou ani dolar z federálního rozpočtu. Budoucí šéf Bílého domu jim chce platby zarazit v rámci svého boje proti migrantům.
Trumpova smlouva s voličiPřečtěte si „akční plán“ pro prvních 100 dní Donalda Trumpa ve funkci prezidenta USA. Voličům slíbil 18 bodů, které chce okamžitě prosadit. |
Trump totiž vyhlásil válku „rezervacím“ - městům, která vládě nehlásí nelegální přistěhovalce. Místní vyhlášky často zakazují úředníkům a policistům, aby se obyvatel ptali na povolení k pobytu a spolupracovali s imigračním úřadem.
Výhodné půjčky od vlády, dotace a granty by měly do „rezervací“ přestat proudit do 100 dní od Trumpova nástupu k moci. Budoucí prezident se k tomu zavázal ve své smlouvě k voliči (překlad jejího znění najdete zde).
Radnice přistěhovaleckých „rezervací“ se hájí tím, že je zajímá hlavně bezpečnost obyvatel. Pokud by prý lidé každého policistu vnímali jako imigračního úředníka, báli by se zavolat policii nebo sanitku, když se v jejich sousedství něco stane. Samotné hlavní město Washington D.C. však vydává cizincům třeba i řidičské průkazy, aniž by se jich na status ptalo.
Trump v čele USAVÍTĚZSTVÍ: Donald Trump ovládl klíčové státy ANALÝZA: Vzpoura modrých límečků PŘEHLEDNĚ: Jak Trump vytřel kritikům zrak POČTY: Clintonová doplatila na systém volitelů TRUMP: Chci hojit rány a budovat HILLARY: Mezi stoupence nepřišla, vítězi telefonovala PROTEST: Lidé v New Yorku vyšli do ulic |
„Zablokujeme příspěvky. Konec. Města, která odmítají spolupracovat s federálními úřady, nedostanou peníze od daňových poplatníků,“ řekl Trump podle NBC voličům v Arizoně. Pokud by však slib skutečně dodržel a zmrazil „veškeré“ peníze, hlavní město mu zřejmě zkrachuje pod rukama.
Washington není oficiálně součástí žádného amerického státu, moc nad ním vykonává přímo Kongres a na federálních příspěvcích je životně závislé. Mezi „rezervace“ patří i chudý michiganský Detroit, který před lety položila na kolena krize automobilového průmyslu. Bez dotací zkrátka fungovat nebude.
Zároveň se ovšem nedá očekávat, že by se města Trumpovým výhrůžkám podvolila. „Jsou to naši sousedé a své sousedy budeme podporovat. Nenecháme se rozdělit, to by nebyla Amerika,“ prohlásil po Trumpově zvolení Ed Murray, starosta Seattlu. Prezident si zřejmě bude muset vybrat, zda nechá města s miliony obyvatel topit v dluzích, nebo poruší smlouvu s voliči.
Úředníky chce nechat vymřít, pobyt v Kongresu omezit
Podobně sporných bodů je v Trumpově akčním plánu víc. Slibuje totiž řadu zvratů, k nimž bude potřebovat souhlas Sněmovny reprezentantů a Senátu. Republikánská strana má sice v obou komorách pohodlnou většinu, to však neznamená, že půjde Kongres prezidentovi na ruku. Předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan se od něj už před volbou distancoval.
Soumrak státních úředníkůJedním ze slibů, které by Trumpův nový kabinet mohl prosadit poměrně hladce, je omezení počtu federálních zaměstnanců. Trump se s ním vypořádal stručným výrazem „attrition“ - přirozený úbytek. Vláda podle něj zkrátka zmrazí nábor nových zaměstnanců pro úřady, ministerstva a vládní agentury. Za zaměstnance, kteří podají výpověď, odejdou do důchodu, onemocní nebo zemřou, se už nebude shánět náhrada. Zmrazení se nebude týkat bezpečnostních sil nebo zdravotníků. Zmrazení náborů se jistě dá zvládnout během prvních 100 dní ve funkci, splnit slib tedy nebude problém. Otázkou je, jak dlouho opatření vydrží a zda přinese očekávané výsledky. „Přirozený úbytek“ totiž nemusí ladit s tím, jaká pracovní místa jsou na úřadu skutečně důležitá a kde by bylo účelné škrtat. |
Trump voličům slíbil, že do 100 dnů kongresmanům omezí délku jejich působení v zákonodárném sboru. Podle Fox News má Sněmovna reprezentantů hostit každého poslance maximálně třikrát po dvou letech. Senátory by Trump nechal odsloužit maximálně 12 let, tedy dvě období.
„Tohle na programu Senátu nebude,“ řekl však rádiu NPR senátní vůdce republikánů Mitch McConnell.
„Domnívám se, že omezení funkčního období už máme - říká se tomu volby,“ dodal zákonodárce, který v Kongresu působí nepřetržitě už téměř 32 let.
Podobně nejisté vyhlídky má Trumpův závazek, že všem představitelům Kongresu a Bílého domu zakáže, aby pět let po odchodu z funkce pracovali jako lobbisté. Zní to jako velmi rozumný krok, který by zákonodárcům znemožnil využívat v cizí prospěch jejich blízké vztahy s bývalými kolegy.
Zároveň však citelně omezí možnost, jak si po odchodu z Kongresu vydělat miliony dolarů v roli „poradců“ a „konzultantů“. Zákonodárci se proto mohou zdráhat zvednout pro návrh ruku. Pokud se je Trumpovi nakonec podaří přesvědčit, pravděpodobně to bude trvat déle než 100 dní.
Vymazat Obamu nebude těžké, Kongres obcházel nařízeními
Dosluhující prezident Barack Obama pozval Trumpa pouhý den po zvolení do Bílého domu (o návštěvě jsme psali zde). Nejde přitom jen o formalitu. Obama chce svého nástupce přesvědčit, aby nechal v platnosti alespoň některá vládní nařízení, kterými si vypomáhal v situacích, kdy republikánská většina v Kongresu zablokovala vládní návrhy zákona.
Prezidentské volby v USA |
Nový prezident bude moci podepsat vládní nařízení, které předchozí dekrety s okamžitou platností zruší.
Trump voličům slíbil, že „všechna protiústavní nařízení vydaná prezidentem Obamou“ zneplatní během prvního dne v Oválné pracovně.
Podle magazínu New York tak například může - a chce - tajným službám opět povolit výslech zajatců prostřednictvím waterboardingu.
Podle bývalého ředitele CIA Michaela Haydena by agenti mučením spáchali válečný zločin, takže budou rozhodnutí prezidenta zřejmě ignorovat. „Když řeknu, ať to udělají, tak to udělají. V tom spočívá vedení,“ prohlásil Trump.
V ohrožení je třeba i Obamovo rozhodnutí o zrušení sankcí vůči Barmě nebo dekret, podle kterého úřady nemají deportovat cizince přivedené do USA v dětském věku. Trump naopak plánuje okamžitě „zahájit odsun více než dvou milionů zločinných nelegálních migrantů“.
Státům, které nelegální přistěhovalce odmítnou přijmout zpět, hrozí zrušením víz pro všechny jejich občany. A jak podotýká BBC, teoreticky takovou možnost má. Umožňuje mu to zákon o přistěhovalectví a národnosti z roku 1952, který Barack Obama využíval ke zrušení víz pro jednotlivce na nejrůznějších sankčních seznamech. Trump by byl prvním prezidentem USA, který by plošně zrušil víza vydaná všem občanům daného státu.
Běh na delší trať: Mexická zeď i konec Obamacare
Trumpova kampaň už z webových stránek stáhla jeho výzvu k zakázání vstupu do USA pro všechny muslimy. Nový prezident místo toho plánuje „zastavit přistěhovalectví z regionů náchylných k terorismu“ a důkladné prověření každého, kdo chce Spojené státy navštívit.
Další Trumpovy plánySOUDCI: Trump zřejmě na mnoho dekád dopředu ovlivní postoje amerického Nejvyššího soudu. Už v únoru zemřel soudce Antonin Scalia. Obamovy pokusy o jmenování jeho nástupce však republikáni v Senátu zablokovali. Trump má připravený seznam 20 jmen, ze kterého má nový soudce vzejít. Velmi pravděpodobně navíc nepůjde o poslední jmenování. Třem z devíti členů nejvyššího soudu je od 78 do 83 let a během Trumpovy vlády bude nejspíš třeba vybrat jejich nástupce. ENERGIE: Trump chce nechat padnout omezení na těžbu ropy, břidlice či zemního plynu. Těžba do zásoby podle něj vytvoří spoustu nových pracovních míst. Zároveň chce investovat do stavby ropovodů a další infrastruktury. Zde však může narazit na republikánské kongresmany, kteří to podle NPR nepovažují za prioritu. OSN: Během 100 dní od Trumpova nástupu mají USA přestat platit miliardy do fondů OSN zaměřených na ochranu životního prostředí a klimatické změny. Trump je také zapřísáhlý odpůrce klimatické dohody z Paříže. OSN však funguje na bázi mezinárodních smluv, které stojí nad zákony jednotlivých zemí. Není tedy pravděpodobné, že by se je Trumpovi podařilo zvrátit za 100 dní. |
Úřady mají například zjišťovat, jak se dotyčný staví k právům žen či náboženské svobodě.
V plánu naopak dál zůstává 3 200 kilometrů dlouhá zeď na jižní hranici. „Veškeré náklady na stavbu této zdi Spojeným státům nahradí Mexiko,“ slibuje Trump v dodatku ke smlouvě s voliči, aniž by specifikoval, jak k tomu sousední suverénní stát vlastně hodlá donutit.
Podle deníku Washington Post však Trump už dříve řekl, že si vláda peníze může strhnout při bankovních převodech peněz, které Mexičané pracující v USA posílají domů.
Definitivní tečkou za vládou Baracka Obamy bude podle Trumpa zrušení zákona o dostupné zdravotní péči, kterému republikáni posměšně přezdívají Obamacare. Systém povinného zdravotního pojištění chce budoucí prezident podle CBS „okamžitě zrušit a nahradit“.
Podporu v Kongresu mezi republikány jistě najde, ale samotný proces se protáhne. Vybudování systému „zdravotních spořicích účtů“, které Trump navrhuje, a jejich zavedení pro 320 milionů Američanů, budou stejně jako před lety Obamacare zřejmě provázet dlouhé debaty, spory a protesty.
Proti zvolení Trumpa se v USA protestuje:
