„Pokračujeme ve vyhodnocování možností, které máme pro odpověď na íránskou agresi. Spojené státy zavedou okamžitě další trestné hospodářské sankce proti íránskému režimu. Tyto masivní sankce zůstanou v platnosti, dokud Írán nezmění své chování,“ prohlásil prezident.
Trump to řekl ve svém středečním projevu, ve kterém se vyjádřil k nočnímu íránskému útoku na americké základny v Iráku. Pohrozil, že „mocné sankce“ uvalí, pokud íránský režim nezmění své chování.
Americká ministerstva obchodu, zahraničí a financí, která se na tvorbě sankční politiky podílejí, předem neinformují o povaze chystaného postihu, aby se dotčené subjekty nemohly sankcím vyhnout. Podle některých expertů nicméně stále ještě existuje prostor pro potrestání Teheránu.
Bílý dům může například vyzvat ke znovuzavedení veškerých sankcí OSN, případně může stávající sankce rozšířit na íránské sektory financí, energetiky, námořní dopravy a obrany. Terčem sankcí mohou být další lidé, kterým Washington může zmrazit majetek nebo jim zakázat vstup do USA.
Spojené státy rovněž mohou sáhnout po takzvaných druhotných sankcích, které se uplatňují proti lidem či firmám ze třetích zemí, jež pokračují v kontaktech s Íránci vystavenými sankčnímu režimu.
„Mnozí se mylně domnívají, že Spojené státy už dosáhly maximálního tlaku na Írán, že vypálily veškerou munici. To není pravda. Na desetibodové škále nátlaku jsme někde u bodu 8,5,“ řekl novinářům Richard Goldberg, který na návrhu nových sankcí pracoval na schůzích americké Národní bezpečnostní rady (NSC).
Na přelomu loňského října a listopadu USA uvalily sankce, které se týkají sektoru stavebnictví, ale i dodávek materiálů využitelných v jaderném a raketovém programu Teheránu.
V létě se zase postih dotkl předních postav íránské politiky, a to i ajatolláha Alího Chameneího nebo šéfa diplomacie Mohammada Džaváda Zarífa, což íránský prezident Hasan Rúhání tehdy označil za „mentálně retardované“.
Íránský národ se nebude klanět tyranům, řekl Rúhání (květen 2019):
23. května 2019 |
