Jako první, věren nepsané tradici, nový americký prezident zřejmě obsadí post šéfa své kanceláře. A v Trumpově případě půjde s největší pravděpodobností o ženu.
Mírnou favoritkou je šestašedesátiletá Susie Wilesová, nenápadná šedovlasá žena s bezchybným politickým úsudkem mu pomohla už při první cestě do Bílého domu, přestože se zprvu příliš nemuseli. Pod laskavým vzhledem a úsměvem připomínajícím milou babičku se skrývá neústupná politická válečnice. Americká média ji popisují jako „nejvlivnější členku Republikánské strany, o které jste nikdy neslyšeli,“ jak o ní napsal magazín The Hill.
„Susie se s tím nes***. Nejde to říct jinak. Není přehnaně tvrdá ani zlá. Pokud se ale budete příliš chlubit nebo nejste upřímní, nebude váhat a podřízne vás,“ popisuje Peter Schorsch, který se zná s Wilesovou desítky let. Její přístup ke staronovému prezidentovi je pragmatický, a jak ukázaly výsledky voleb, funguje. Řídí se heslem: „Nechme Trumpa, ať je Trumpem.“
ANALÝZA: USA v červeném závoji. Trump ovládl volby, poslední zábrany padnou |
Soupeřkou o vlivný post jí bude dvaapadesátiletá Brooke Rollinsová, někdejší Trumpova poradkyně pro tuzemskou politiku. Šéfka institutu America First Policy je považována za umírněnější hlas v republikánském týmu, kampani však dala podle jejích kolegů jasnou strukturu a řád, který by mohla přenést i do Trumpova druhého mandátu v Bílém domě. S někdejším prezidentem ji navíc pojí velmi dobré vztahy.
Mnohem větší tlačenice je na pozici ministra financí. Nejskloňovanějším jménem je slavný investor a bývalá hvězda z Wall Street John Paulson. Coby někdejší Trumpův poradce má jasnou vizi, jak zahýbat se státními výdaji. Cílí zejména na podle něj nesmyslnou zelenou politiku. „Všechny ty daňové úlevy a pobídky pro solární a větrné energie, jejichž získávání je velmi neefektivní. Já říkám: Zrušme to! A uvidíte, jak půjdou výdaje dolů,“ tvrdí osmašedesátiletý miliardář.
Jeho výhodou je, že se názorově shodne s Elonem Muskem, který už se chystá na usednutí v čele nově založené komise pro efektivní řízení státu. Pozici mu Trump přislíbil už během července, kdy ho Musk oficiálně podpořil a začal pumpovat miliony do jeho kampaně. Zakladatel společností Tesla a SpaceX má pro Ameriku vpravdě radikální léčbu, státní výdaje by rád co nejrychleji seškrtal o biliony dolarů.
Radikální vizionář
Údernému duu stojí v cestě dva potenciální soupeři, píše list The Washington Post. Zakladatel globální investiční společnosti Key Square Scott Bessent s Trumpem souzní na zavádění masivních cel pro zahraniční zboží, zejména pro import z Číny. Tato opatření považuje za největší páku pro vyjednání lepších obchodních podmínek pro Ameriku se zahraničními partnery.
A pak je tu Robert Lighthizer, který toho příliš nenamluví, za sebou však má pověst ekonomického génia. Ve shodě s heslem America First tlačí na národní zájmy, Trumpovi radil už v roce 2017. Prosadil zvýšení cla na dovoz oceli a hliníku z takřka všech zemí, vyšší clo uvalil na tři čtvrtiny zboží z Číny, byl hlavní hybnou silou při radikálních změnách Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) mezi Kanadou, USA a Mexikem. Většina z jeho opatření zůstala v platnosti i během vládnutí Joe Bidena. Důvod? Jednoduše fungují.
Pro druhý Trumpův mandát má přichystaný obsáhlý plán. Klíčovým ukazatelem je podle Lighthizera obchodní bilance, stručně řečeno rozdíl mezi exportem a importem. USA v tomto ohledu dlouhodobě trpí. Řešením je radikální změna mezinárodního obchodu. Jedním z nástrojů, který už Trumpovi navrhl, je cílené oslabení hodnoty dolaru vůči ostatním měnám.
Americké prezidentské volby 2024 |
Logika tohoto kroku je jednoduchá: levnější dolar sníží cenu exportního amerického zboží. Objem exportu tedy výrazně naroste, pokryje devalvaci a zároveň výrazně srovná obchodní bilanci. Dalším krokem je revize amerického daňového systému, aby tuzemské firmy mohly lépe konkurovat importovanému zboží.
Klíčovým nástrojem však podle Lighthizera zůstává clo, jehož tarify má navíc Bílý dům legislativně nejvíce pod kontrolou. Ve svém komentáři pro The Economist obhajuje Trumpovy plány na radikální zvýšení cla. „Americký odvážný experiment se snížením cel selhal,“ napsal. Plošné clo ve výši deseti procent a mnohem vyšší sazby pro konkrétní zboží jsou podle něj nutné k „vyrovnání obchodní bilance a urychlení reindustrializace Spojených států“. Ať už se Lighthizer stane ministrem financí, nebo ne, zcela jistě bude klíčovou figurou ve formování budoucí podoby Ameriky.
Návrat Marca Rubia
Neméně zajímavý je boj o post ministra zahraničí a obrany. Jména usilující o tyto dvě vlivné funkce se paradoxně velmi překrývají. Floridský senátor Marco Rubio a někdejší tvář stanice Fox News a velvyslanec v Německu Richard Grenell by rádi obsadili první ze zmíněných úřadů. Grenell navíc pokukuje i po obraně, což by zejména pro Kyjev nebyla dobrá zpráva. Je totiž jedním z hlavních podporovatelů míru výměnou za postoupení části ukrajinského území. Ze hry není na oba posty ani zkušený Mike Pompeo, někdejší ředitel CIA, připomíná list The Guardian.
Jak se sestavuje vláda?Vládu tvoří viceprezident a představitelé 15 ministerstev – zemědělství, obchodu, obrany, školství, energetiky, zdravotnictví a sociálních věcí, vnitřní bezpečnosti, bytové výstavby a rozvoje měst, vnitra, práce, zahraničí, dopravy, financí, spravedlnosti a záležitostí veteránů. Ministři jsou jmenováni prezidentem a jejich jmenování musí schválit většina Senátu. Podle rozhodnutí prezidenta mohou být jmenováni členy kabinetu i další oficiální činitelé či orgány. Ministři musí úzce spolupracovat s kongresovými výbory, které kontrolují jejich rozpočty a připravují zákony k využití ministerstvům. Někteří členové vlády jsou klíčovými poradci prezidenta, ostatní fungují spíše jako vedoucí vládních agentur. Republikánská strana bude v následujících letech zřejmě kontrolovat jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát. Jmenování Trumpem navržených ministrů tudíž bude podle politologů spíše formální záležitostí. Zdroj: Americké centrum |
Do boje určitě zasáhne i někdejší člen Zelených baretů Mike Waltz. Floridský kongresman proslul svým tvrdým postojem vůči Číně. Prosazuje vysoká cla a ve Sněmovně reprezentantů dlouhodobě tlačí na odklon od závislosti na Pekingu co se týče nerostných surovin. Zároveň však není zcela proti pomoci Kyjevu, požaduje však mnohem přísnější kontrolu, na co peníze amerických daňových poplatníků jdou.
Klíčové bude pro Trumpa, i vzhledem k jeho probíhajícím soudním sporům, obsazení pozice ministra spravedlnosti. Tam bude potřebovat co nejloajálnější personu, vybírat bude zřejmě ze senátorského dua Mike Lee a Eric Schmitt, kteří mu shodou okolností pomáhají coby právní poradci.
Odpůrce vakcín a zhouba muslimů
Až dosud jde o více či méně obstojné kandidáty, další jména však už takový smysl nedávají. Zřejmě nejbizarnější je možné obsazení některého z vlivných postů v sektoru zdravotnictví a potravinové bezpečnosti. Trump dozor nad těmito důležitými tématy přislíbil Rebertu F. Kennedymu Jr. Ten je však hrdým odpůrcem očkování, už předem avizoval, že „vymýtí pandemii chronických nemocí a korupci ve zdravotnictví i farmaceutických firmách“. Jeho předchozí slova o zákazu některých léků v tomto ohledu příliš optimistická nejsou. Ve hře je i rušení celých oddělení na ministerstvu zdravotnictví a mnoha kontrolních orgánů. To vše během prvních sta dní Trumpa v úřadu, slibuje Kennedy.
Ministerstvo dohlížející na bytovou výstavbu a rozvoj měst si pro sebe zřejmě opět uzme někdejší neurochirurg Ben Carson, funkci vykonával už za prvního Trumpova mandátu. V poslední době se však do povědomí Američanů zapsal spíše kvůli jeho radikálnímu přístupu k potratům, během kampaně prosazoval jejich zákaz na celostátní úrovni. Svého času umělé ukončení těhotenství přirovnal k otroctví, čímž pobouřil nezanedbatelnou část Američanek.
ANALÝZA: Konec jedné éry. Zhroutil se model elitářských snobů z Washingtonu |
Na závěr se podívejme na pilíř Trumpova druhého mandátu, kterým se má stát migrace. Republikánský tým chystá „největší deportační akci v dějinách“, která se bude týkat milionů ilegální přistěhovalců. Architektem komplexního úkolu se stane Stephen Miller, který stál mimo jiné za zněním kontroverzního výkonného nařízení číslo 13769, kterým Trump během části svého prvního mandátu zakázal muslimům vstup na území Spojených států.
Budoucí americký prezident však v minulosti ukázal, že v personální politice umí překvapit. Do formálního potvrzení výsledků voleb, které má Kongres na programu 6. ledna, a následné inaugurace má dost času na rozmýšlení. Mimo výše zmíněných jmen se jistě dočkáme i někoho dalšího, dost možná se do vysoké administrativy dostane i někdo z Trumpových rodinných příslušníků.
