V jednom z rozhovorů v roce 2022, kdy se teprve chystal na druhou prezidentskou kampaň, novinářům Peteru Bakerovi a Susan Glasserové prozradil: „Miluju mapy. Vždycky jsem říkal: podívejte se na to, jak je Grónsko obrovské, je vskutku masivní. Mělo by být součástí Spojených států.“
Otázkou je, do jaké míry je ovlivněný Mercatorovou projekcí, která velikost Grónska extrémně zkresluje. Tehdy každopádně výrok prošuměl, až po Trumpovu návratu do Bílého domu posedlost hranicemi států na mapách zažehla řadu diplomatických sporů.
Své o tom ví stále čerstvý kanadský premiér Mark Carney. Při nedávné schůzce s Trumpem v Oválné pracovně musel se zatnutými zuby snést fantazírování amerického prezidenta o jeho vizi Kanady jako 51. amerického státu. „Víte, já jsem založením developer. Když se zbavíme té na první pohled uměle vytvořené rovné hranice, všechno začne dávat smysl, vznikne nádherný útvar na mapě. Lidé to o mně moc neví, ale jsem umělecky založený člověk,“ vyznal se Trump nevědomky ze své lásky ke kartografii.
Když územní choutky nevyjdou, musí se Trumpovy plány propsat alespoň do map. Příklad s kontroverzí okolo Mexického zálivu je dobrým příkladem. Nový vládce Bílého domu od počátku svého druhého mandátu prosazoval jeho přejmenování na Americký záliv, což se mu podařilo vydáním exekutivního příkazu 14172. Na lep mu skočil, alespoň v Americe, i Google. Že přejmenování v praxi takřka nic neznamená? To je vedlejší, na papíře to přece vypadá nádherně.
Profesor geografie ze Syracuse University Karl Offen vysvětluje, že v politickém světě jde o léty prověřenou taktiku. „Mapy a politika jsou spolu propojeny od pradávna. Platí jediné pravidlo: co si pojmenujete, na to máte nárok,“ uvedl pro list Politico. Geopolitické přesahy Trumpova překreslování map jsou více než zjevné: od překvapivého vítězství liberálů v kanadských volbách přes žalobu ze strany mexické prezidentky na společnost Google až po aktuální přestřelku ohledně Trumpových plánů na přejmenování Perského zálivu na Arabský. Íránský ministr zahraničí už se nechal slyšet, že pokud se Bílý dům k takovému kroku odhodlá, pocítí „hněv íránského lidu“, píše list The New York Times.
Fascinaci mapami lze vysledovat až do prvopočátků Trumpova politického snažení. Během první kampaně v roce 2016 se rád prezentoval obrázky z volebních obvodů zbarvených dočervena, po prohře s Joem Bidenem v roce 2020 mapové podklady využil při argumentaci o volebních podvodech. „Většina mapy je červená, jak jsme tedy mohli prohrát?“ ptal se svých voličů.
Vezmu fix a kreslím hranice
Trump se rovněž rád chlubí vlastními „kartografickými díly“. Tím nejznámějším je mapa postupu hurikánu Dorian, jenž pustošil Bahamy a jih Spojených států v září 2019. Americký prezident tehdy na jedné z tiskových konferencí vystoupil s mapou postupu hurikánu, který měl zasáhnout i stát Alabama. Aby dokázal své tvrzení, do oficiálních podkladů Národního úřadu pro oceán a atmosféru dokreslil tlustým fixem vlastní verzi průchodu ničivého živlu, připomíná CNN.
Na Trumpově mapě už je Kanada americká. A Musk se vysmál Trudeauovi |
A nadšení pro tvorbu vlastních map Trump neztratil ani během druhého mandátu. Na sociálních sítích i během tiskových konferencí ukazuje podklady o Americkém zálivu i podobu nových Spojených států, jak by vypadaly po sloučení s Kanadou. Minulost ze světa developerů v sobě nezapře, často mapy doprovází komentářem jako vystřiženým z katalogů luxusních nemovitostí. Pásmo Gazy, zdevastované více než 18 měsíci války, označil za „velký realitní areál“, vše doplnil videem vygenerovaným pomocí umělé inteligence.
Ve svých územních choutkách je neoblomný. Carney mu během rozpravy v Oválné pracovně na jeho teorie o připojení Kanady odpověděl vlastním příměrem ze světa realit. „Jak sám dobře víte, některá místa a pozemky nikdy nebudou na prodej,“ prohlásil kanadský premiér. „Nikdy neříkejte nikdy,“ odvětil mu Trump.
