Nejpozději od vypuknutí skandálu s Trumpovou nahrávkou (více zde) se zdá, že vítězství Clintonové v prezidentských volbách nemůže nic ohrozit. Proto se ani tato debata pro ni nejevila jako zásadní, stačil jí průměrný výkon.
Miloš Gregor Vystudoval politologii, v současnosti je vyučujícím na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Profesně se věnuje volebním kampaním, politickému marketingu, komunikaci a propagandě. Sám se na řadě kampaní podílel. |
Pokud by byla debata nudná a lidé ji nedokoukali, Clintonové by to nevadilo. Pokud by se jí vedlo alespoň jako v předchozích dvou debatách, mohla by svůj náskok upevnit. Byl to naopak Donald Trump, který potřeboval udržet diváky u televizorů, aby se je během 90 minut pokusil ještě přesvědčit.
Debata byla rozdělena do šesti tematických celků. Z pohledu možného dopadu na vývoj preferencí byly důležité zejména dvě oblasti. První z nich byla již zmíněná imigrace – téma, které je jedním z hnacích motorů Trumpovy kampaně. Je to už přibližně rok, kdy republikánský kandidát přišel s nápadem postavit zeď na hranicích s Mexikem. Od té doby však tuto myšlenku nijak nerozvinul. A tak velká zeď, která se stala Trumpovým tahákem během primárek, pro voliče postupně ztrácí na atraktivitě a nerozhodnuté voliče již neoslovuje. Trumpovi se tak ani včera nepodařilo na tomto tématu získat nad sokyní výrazněji navrch.
Druhým výrazným momentem debaty byly nově zveřejněné emaily Clintonové na WikiLeaks. Kauza s hacknutými weby a emaily je největší slabinou demokratické kandidátky. Ta se pozornost snažila stočit na kritiku Putina a Ruska (které za hacknutím nejspíš stojí). Trump však toho dokázal využít ke kritice dosavadní zahraniční politiky Clintonové.
Trumpovo zásadní téma: já jsem změna
Bývalá ministryně zahraničí předvedla standardní výkon. V politice se orientuje, rozumí souvislostem, dokáže říct konkrétní body svého programu a názorně je vysvětlit. Ani v tomto případě však nedokázala vystoupit ze své role a ukázat voličům svoji lidštější stránku.
Jak podle vás dopadla poslední debata uchazečů o Bílý dům?
Donald Trump naproti tomu od první debaty výrazně zlepšil své vystupování. Na Clintonovou už neútočil lacinými urážkami, ale dokázal se zaměřit na její slabá místa a Clintonovou rámovat jako ženu, která je v politice už 30 let. To mu posloužilo jako základ pro další kritiku: pokud má Clintonová nějaký program, proč jej nezrealizovala dřív a přichází s ním až nyní?
Trumpovi se snad poprvé podařilo jasně a srozumitelně formulovat hlavní sdělení své kampaně. To se doposud prolínalo všemi jeho projevy, ale napřímo, jednoduše a stručně zaznělo až ve spotu z tohoto týdne. A ve včerejší debatě se Trumpovi toto poselství podařilo několikrát zopakovat.
Trump nutně potřebuje svá dosavadní prohlášení o zmanipulovaných volbách změnit na volání po “reformě Washingtonu” – na to jeho voliči slyšeli při primárkách a jak ukázala celá řada průzkumů, je to téma, které by Trumpovi pomohlo i v hlavních volbách. Místo toho se Trump doposud utápět v osobních útocích na Clintonovou a ukřivděných prohlášeních o zaujatých médiích.
Jistě, Clintonová není miláčkem Američanů, jako byl svého času třeba Barack Obama. Její kritika by si však cestu k voličům našla sama. Trump se měl zaměřit na vizi změny, tedy pozitivně formulovanou alternativu ke Clintonové, jak to ostatně učinil tento týden. Paradoxní je, že motivem změny Trumpova kampaň částečně připomíná právě Obamovu kampaň z roku 2008. Problém je, že Trump s tímto přichází pět minut po dvanácté.
