Součástí stažení vojsk má být i omezení maximálním počtu amerických vojáků, kteří mohou naráz v Německu pobývat. Podle nových ustanovení nebude moci stav kontingentu překročit hranici 25 000 mužů a žen ve zbrani. Stávající praxe podle deníku umožňuje dočasné navýšení počtu až na 52 000 vojáků.
Jeden z amerických činitelů deníku řekl, že o možnosti výrazně snížit vojenskou přítomnost v Německu americká vláda diskutovala od loňského září.
Trumpovo rozhodnutí prý také nijak nesouvisí s tím, že německá kancléřka Angela Merkelová se kvůli epidemické situaci rozhodla odmítnout pozvánku šéfa Bílého domu na washingtonský summit skupiny G7.
Trump nicméně Německo, které je členem Severoatlantické aliance, dlouhodobě kritizuje za to, že nedostatečně investuje do armády. Berlín loni přislíbil, že do roku 2031 německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP, jak se NATO dohodlo.
V květnu americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem poznamenala na Twitteru, že „pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO“. Rusko vyjádření velvyslankyně kritizovalo.
