Osmý duben roku 2010 je horký kandidát na to, aby o něm současná generace jednou vyprávěla potomkům a říkala: "Víš, tehdy se v České republice trochu změnil svět a my to viděli v přímém přenosu."
Historická interpretace smlouvy, kterou ve čtvrtek na Pražském hradě podepíše šéf Bílého domu se svým ruským protějškem, ale bude záležet na tom, jak ji bude Moskva a Washington respektovat a jaké kroky budou následovat.
V nové smlouvě START, která nahrazuje dohodu START 1 z roku 1991, se oba státy například zavazují, že počet jaderných hlavic v každé z nich nepřesáhne 1550 kusů. V Rusku je přitom dosud 2 600 strategických hlavic a v USA 2 126 těchto zbraní.
Odzbrojovací smlouva může vymýtit podezřívavost
V žádném případě tak ve čtvrtek nevstoupíme do bezjaderné éry, jejíž vizi předestřel americký prezident na Hradčanském náměstí téměř přesně před rokem. "Obě země budou mít i nadále jaderný arzenál mnohonásobně větší než zbytek světa dohromady," říká politolog Michael Romancov z Metropolitní univerzity v Praze.
HLAVNÍ BODY SMLOUVY- Obě strany se zavazují, že do sedmi let podstatně sníží počty svých strategických zbraní. - Každá země smí mít maximálně 1550 jaderných hlavic, platí také kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní a samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče (rakety, letadla, ponorky) - Doba platnosti smlouvy je deset let a musí ji ještě ratifikovat americký Senát a ruská Státní duma. - Smlouva zahrnuje doložku o odstoupení od smlouvy a nijak neomezuje výstavbu plánovaného protiraketového štítu. |
Smlouva totiž stanovuje i vzájemné kontroly a přístup k datům. Moskva s Washingtonem si takříkajíc víc uvidí do karet. Po opatrném budování vzájemné důvěry by mohly v budoucnu přijít i odvážnější nukleární škrty.
Zástěrka pro likvidaci zastaralých zbraní
Příběh o světu bez jaderných hlavic ale nemusí mít jen dobrý konec. Arzenálů, které jsou produktem závodů ve zbrojení za studené války, se ani jeden hráč nechce vzdát příliš snadno.
Experti tak spekulují o tom, že se po podpisu smlouvy jednoduše zbaví zastaralých zbraní, jejichž údržba je velmi nákladná a jejich použitelnost v době velmi přesných taktických střel klesá. Ušetřené prostředky naopak investují do zbraní, s nimiž se dá vyhrát válka.
"Oba státy si logicky ponechají ty systémy, které jsou nejmodernější a náklady na jejich údržbu nebudou tak neefektivní," vysvětluje Michael Romancov.
Jaderného arzenálu se bude jen nerado zbavovat především Rusko, které bylo vždy zvyklé být světovou velmocí. "Na špici ho udržují již pouze jaderné zbraně," poznamenal Romancov. Není tak vyloučené, že se dohoda změní jen ve hru čísel.
Nukleární pohádku může utnout spekulace s čísly
Podle listu The New York Times se počet škrtaných zbraní na papíře a ve skutečnosti může značně lišit. Finta se může skrývat v metodice počítání jaderných hlavic. Například jeden těžký bombardér, který nese několik jaderných bomb může být počítaný jako jedna zbraň.
Podle Hanse M. Kristensena z Federace amerických vědců by USA nemusely započítat až 450 hlavic, podobnými počty by Rusové mohli ušetřit až 860 nukleárních zbraní. Ve výsledku by tak škrty ve skladech jaderného arzenálu mohly být daleko nižší, než se uvádí ve smlouvě.
Jedno je ale jisté. Ničení jaderných zbraní do budoucna zvýší strategický význam protiraketové obrany, jejíž prvky by mohly být i v České republice. Rusové to dobře vědí a do Prahy s sebou vezou dokument, který chtějí ke smlouvě připojit.
Vyhrazují si v něm právo od smlouvy s USA odstoupit, pokud by rozsah americké protiraketové obrany ohrožoval ruské národní zájmy. "To je velmi důležitý signál, kterým Rusové leccos naznačují především dovnitř země. Ruské veřejné mínění vnímá tuto otázku citlivě," vysvětlil Romancov.
