Před ruskou ambasádou v Polsku demostrovaly stovky lidí. Na sobě měli i masky

Před ruskou ambasádou v Polsku demostrovaly stovky lidí. Na sobě měli i masky současného ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého viní z účasti na smolenské tragédii. | foto: Reuters

Ochránci lidských práv: Situace v putinovském Rusku se neliší od SSSR

  • 62
Rusko je na tom v dodržování lidských práv nejhůř od pádu Sovětského svazu, vyplývá z nové zprávy Amnesty International a Human Right Watch. Prezident Vladimir Putin podle ní utahuje šrouby a tvrdě šlape po opozici. Ve čtvrtek ruský soud poslal dalšího kritika Kremlu za mříže a uvalil pokutu proslulé neziskovce.

"Ruská vláda nařídila tvrdé zásahy proti institutům občanských společností, které v postsovětské éře nemají obdoby," uvedla Human Right Watch (HRW) ve zprávě, jíž zveřejnila na moskevské tiskové konferenci ve středu.

Putin se ohradil

Vladimir Putin ve čtvrtek odmítl, že by vracel Rusko do éry sovětského diktátora Josifa Stalina, jak je mu předhazováno opozicí. 

"Nevidím žádné prvky stalinismu, jež by se v zemi objevily od mého návratu do prezidentské funkce," řekl Putin v pravidelném televizním přenosu, kde odpovídá divákům.

"Nikdo nikoho neposílá za mříže za jeho politické názory," uvedl Putin s tím, že Rusko se podle jeho slov nikdy nesmí vrátit ke kultu osobnosti, k represím a pracovním táborům, jak to bylo za Stalina. Prezident je prý také přesvědčen, že soud s Navalným bude spravedlivý.

Zdroj: ČTK

"Úřady zavedly sérii restriktivních zákonů; ponižují, zastrašují a v některých případech i zavírají politické aktivisty; zasahují do práce neziskových organizací a z kritiků vlády se pokoušejí vytvořit veřejné nepřátele," uvádí v dokumentu, který HRW připravila dohromady s Amnesty International (AI).

Putin, jenž se před rokem vrátil do Kremlu po čtyřletém intermezzu v premiérském křesle, podle ní nařizuje opatření, jejichž jediným cílem je umlčet opozici a disent.

Zákon o "zahraničních agentech"

AI s HRW připomněly například loni schválený zákon o "zahraničních agentech", který označují za "velmi podobný těm z dob studené války". Zákon ukládá všem nevládním organizacím, které pobírají finanční pomoc ze zahraničí označovat se na veřejných listinách a na webu hanlivě vnímaným označením "zahraniční agent". Za nedodržování hrozí až půlmilionová pokuta.

Týká se například i Putinem nenáviděné organizace Golos (v ruštině Hlas), která se věnuje monitoringu voleb. Golos patřil k hlavním příjemcům grantů Americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID, kterou ruské úřady loni v září vykázaly. Důvodem bylo tvrzení, že se agentura snaží ovlivňovat politické procesy v Rusku.

A právě Golosu, který loni přišel o důležitý zdroj peněz, ruský soud ve čtvrtek vyměřil pokutu 300 tisíc rublů (asi 190 tisíc korun) za to, že se nezaregistroval jako "zahraniční agent". Zástupci Golosu uvedli, že se proti rozsudku odvolají.

Organizace, které přijímají granty z ciziny, také musí každé čtvrtletí předložit detailní vyúčtování a podléhají častým kontrolám. Ruské úřady jich od začátku roku provedly přes dvě stě, uvedly mezinárodní organizace ve středečních zprávách. Kupříkladu moskevská Amnesty byla zkontrolována 25. března.

Inspektoři v některých případech nařizují i kontrolu počítačů a e-mailů. Jedna organizace musela dokonce prokazovat, zda jsou všichni členové očkovaní proti neštovicím. V jiné zas museli všichni na rentgen kvůli údajnému riziku tuberkulózy.

"Vláda prohlašuje, že tyto kontroly jsou běžnou rutinou, ale zcela jasně nejsou," řekl podle britského listu The Daily Telegraph Hugh Williamson, vedoucí HRW pro Evropu a střední Asii. "Kampaň je ve svém rozsahu a míře bezprecedentní, a je zřejmé, že cílem je zastrašení institutů občanských společností a jejich marginalizace. Některé opakované kontroly mohou vést k ukončení činnosti skupin, či jejich úplnému uzavření," dodal Williamson.

Kritici Kremlu často končí za mřížemí

Středeční zpráva vyšla v tentýž den, kdy v Kirově, který leží asi 950 kilometrů severovýchodně od Moskvy, začal soud s proslulým bloggerem a opozičním vůdcem Alexejem Navalným (více o procesu zde). Ten je obžalován, že ještě jako poradce gubernátora Kirovské oblasti v roce 2009 "ukradl" místnímu podniku Kirovles asi deset tisíc kubických metrů dřeva za v přepočtu deset milionů Kč.

Putinův kritik Navalnyj žalobu považuje za smyšlenou a zpolitizovanou. Soud navíc není podle ochránců lidských práv veden spravedlivě. Má 31 svazků, ale obhájci údajně nedostali čas na jejich prostudování. A soud jejich žádost o odročení zamítl. Výraznému kritikovi Putina hrozí až deset let za mřížemi.

Ve čtvrtek pak ruský soud poslal opozičního aktivistu Konstantina Lebeděva na 2,5 roku do vězení. Kritik Kremlu údajně osnoval masové nepokoje v předvečer Putinovy loňské inauguarace (více o dění kolem Lebeděva najdete zde).

Lebeděvovi hrozilo pět až deset let ve vězení v trestanecké kolonii, vyšetřovatelé totiž koncem roku uvedli, že protesty byly pokusem o státní převrat. Lebeděv však podle Putinových odpůrců svým krokem zradil opozici a ostatní vězně 6. května.

"Levá fronta považuje chování Konstantina Lebeděva, který křivě obvinil všechny vězně 6. května, za podlost a zradu," objevilo se na Twitteru šéfa Levé fronty Sergeje Udalcova.

Vězni 6. května se myslí aktivisté zatčení za loňskou demonstraci na Blatném náměstí v Moskvě den před inaugurací Vladimira Putina. Demonstrace, které se zúčastnilo na dvacet tisíc lidí, se zvrhla v potyčky s policií. Vyšetřování a zatýkání lidí spojených s demonstrací se táhne v podstatě celý rok.

I Udalcov je obviněn z organizace masových nepokojů a příspěvek na sociální síť napsali jeho spolupracovníci, protože  Udalcov sám je v domácím vězení a nesmí na internet. Stíhán je i další významný představitel ruské opozice Leonid Razvozžajev. Ten navíc čelí i obvinění z loupežného přepadení z roku 1997.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video